S nabídkou stát v čele úřednické vlády byl podle informací redakce osloven generální ředitel mocné polostátní společnosti ČEZ Daniel Beneš, dlouholetý přítel a zároveň chráněnec prezidenta Zemana.

Beneš se podle zjištění redakce na toto téma sešel na přelomu října a listopadu s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, který má být prý do plánu na vznik úřednické vlády zapojen. Redakci to sdělil Benešův blízký spolupracovník s tím, že schůzku inicioval Filip.

Konec Babišova kabinetu by podle získaných informaci mohl přijít už v lednu. Potíže kabinetu mohou reálně odstartovat již v prosinci právě komunisté, pokud v závěrečném hlasování nepodpoří státní rozpočet, dodávají novináři. Postačí, pokud vláda nekývne na požadavek přesunutí deseti miliard z armádního rozpočtu.

Na dotaz, zda si Zeman skutečně přeje úřednický kabinet, reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček slovy: „Jsou to jen další typické sněmovní zaručené poudačky,“ uvedl. „Na příští týden, konkrétně na středu, je plánováno tradiční a pravidelné přátelské setkání pana prezidenta s panem premiérem v Lánech,“ odpověděl pak na otázku, zda se prezident s premiérem o variantě úřednické vlády baví.

Zeman má podle zdroje blízkého Hradu hned dva důvody pro vznik úřednické vlády. První je snaha dát Andreji Babišovi osm měsíců před volbami čas se zkonsolidovat po těžkém podzimu a využít jej k tomu, aby se připravil na volby, uspěl v nich a byl schopen sestavit vládu

Druhý důvod je podle redakce klíčový tendr, který má polostátní ČEZ vypsat v prosinci tohoto roku. Jednat se má o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany za šest miliard eur, tedy cca 160 miliard korun.

V případě, že by Beneš oficiálně dostal Zemanovu nabídku a odmítl ji, měl by prezident údajně oslovit guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. 

Komentátor Jindřich Šídlo ze serveru Seznam Zpráv se pak úřednickou vládou zabýval i dnes. "Někomu to zní dobře: místo rozhádaných politiků budou vládnout apolitičtí úředníci, nestraničtí experti. Není to nic jiného než podvod," poznamenal. 

Podle slov Šídla zní jméno šéfa ČEZ Daniela Beneše coby premiéra úřednické vlády tak šíleně, že by to snad mohla být i pravda. „Jakkoli v roce 2020 není nejmoudřejší něco takového tvrdit, těžko si lze představit něco horšího. Šéf ČEZ bude předsedat vládě, která bude dělat důležité kroky k tomu, aby ČEZ mohl přistavět pátý jaderný blok v Dukovanech? Co to je? Banánová republika v čele s energetickou juntou?" ptá se Šídlo. 

Následně udělal exkurz do problematiky úřednických vlád. „Protože stvoření takového kabinetu by docela pěkně zapadalo do Babišovy politické doktríny preventivní zbabělosti. Podle ní za úspěchy odpovídá on, zatímco za neúspěchy všichni ostatní. A ty nejisté věci mají řešit bájní 'experti'," dodal Šídlo se slovy, že nic takového jako úřednická vláda zkrátka neexistuje, současná ústava daný pojem ani nezná. 

"Česko zažilo za posledních 30 let tři vlády, jimž se říkalo úřednické: vládu Josefa Tošovského (1998), Jana Fischera (2009 až 2010) a Jiřího Rusnoka (2013 až 2014). Úkolem prvních dvou bylo pokud možno na nic nesahat a dovést zemi k předčasným volbám," vzpomíná Šídlo. 

„Co se stane, pokud padne vláda, a to jakákoli? Vše má v rukou prezident, který může premiérem jmenovat kohokoli se mu zrovna zachce. Klidně nějakého svého kamaráda, jako to udělal v roce 2013 s Jiřím Rusnokem, tehdy stojícím zcela mimo aktivní politiku. Premiér si najde ministry, samozřejmě jedině 'apolitické odborníky', což je patrně to nejhorší, co se zemi může stát. Je pravda, že Češi na tenhle úplně prázdný pojem celkem dost slyší. Ovšem představa, že ministrem zdravotnictví má být špičkový chirurg, obranu je třeba svěřit tankistovi a zemědělství nejlépe šéfovi nějaké zemědělské firmy (říká vám něco jméno Toman?), je absurdní," dodává Šídlo s dovětkem, že vždy se ukáže, že ministři překvapivě neřeší jen své svěřené úřady, ale při zasedání vlády hlasují i o spoustě dalších věcí.