Jiří Drahoš se rozhodl na podzim kandidovat do Senátu v Praze 4. O místo v horní parlamentní komoře se bude ucházet jako nezávislý kandidát, podporu mu přislíbily už i některé demokratické politické strany. „Zatím mám příslib podpory například od Starostů a nezávislých, TOP 09,“ upřesnil Drahoš s tím, že zatím je ve fázi vyjednávání, kdo další jeho stranu ještě podpoří. Dodal, že jedná prý i s ODS, lidovci či Piráty. „Nechci kandidovat za žádnou stranu, stejně jako v prezidentských volbách budu kandidovat jako nezávislý kandidát,“ upřesnil.

Proč bude kandidovat zrovna na Praze 4, vysvětluje tím, že zde bydlel třicet let a zdejší problémy proto dobře zná. „Praha 4 bojuje s podivnými developerskými projekty, které tamní lidi trápí. Věnovat se chci i rekonstrukci metra Budějovická, za kterou nemůže Praha 4, ale magistrát. Je tam celá řada problémů, které bych chtěl pomoct řešit,“ uvedl Drahoš, kterému bude zřejmě protikandidátkou jeho bývalá kolegyně z Akademie věd Eva Syková (ČSSD), která chce obhajovat svůj dosavadní mandát a na jeho obhájení si podle svých slov věří a kterou v květnu sám Jiří Drahoš 2016 osobně odvolal z vedení Ústavu experimentální medicíny AV ČR kvůli kauze kontroverzní léčby kmenovými buňkami.

Drahoš však ujišťoval, že jeho kandidatura do Senátu se opírá celkem o dva pilíře. „Druhá věc je, že vidím Senát jako určitou pojistku demokracie, jejíž důležitost podle mě neustále narůstá,“ zdůraznil a dodal, že je to naštěstí jedna z mála parlamentních institucí, kterou nelze jen tak zrušit nebo rozpustit. „Přibývá totiž mnoho hlasů populistických politiků, kteří by nejraději Senát zrušili, protože by to prý bylo jednodušší, ale pak by mohli snadno manipulovat s Poslaneckou sněmovnou a vládou,“ varoval.

Jako senátor se prý ke schválení zákona o obecném referendu příliš nepřiklání, klíčové by prý bylo to, jaké podmínky by v případě rozhodování podle tohoto zákona byly nastaveny. „O zahraniční politické orientaci a o bezpečnostních smlouvách bych touto formou nerozhodoval. A pokud by k tomu přece jen došlo, je potřeba nastavit podmínky tak, aby nebyly zneužitelné,“ uvedl Drahoš, který zopakoval, že celkově by tento návrh jako senátor nepodpořil, ale připouští, že by mohl být přehlasován.

Klíčové názory, které by do Senátu chtěl přinést, jsou prý spojené s vědou, ve které řadu let působil. „Ve vědě bych se hlavně zajímal, jak naše společnost využívá výsledky vědeckého výzkumu, protože v tom jsme světově konkurenceschopní,“ míní.

Jiří Drahoš také založil spolek Společně pro Česko se šéfem své prezidentské kampaně Jakubem Kleindienstem a dalším členem volebního týmu, Alešem Novákem. Jeho cílem by prý mělo být hledání řešení pro důležitá společenská témata a jeho prosazování napříč politickým spektrem. Drahoš zmínil třeba problém exekucí. „Zeman říkal, že za exekuce a dluhy si lidé mohou sami, ale vždy to tak být nemusí,“ řekl.

Dále by se spolek zabýval problémy regionálních témat, problematiky vzdělávání nebo zapojení mladých lidí do veřejného života. „Chceme vzdělané a finančně gramotné lidi, kteří budou mít kritické myšlení i v oblasti médií. Od politiků stále jen slyšíme zastrašování a vidíme, jak se snaží společnost rozdělovat a propasti prohlubovat. Považuji za klíčové postavit se uměle vyvolaným pocitům strachu a v tom má také spolek pomoci,“ řekl.

Jiří Drahoš před druhým kolem prezidentských voleb

Spolek by prý také často vyjížděl do regionů, kde by se konaly debaty, jichž by se zúčastnili místní lidé, odborníci, a definovaly by se zde problémy, na které by se následně snažil spolek najít řešení. „Stát členem spolku se může v podstatě kdokoliv, stále mi po prezidentské volbě píše mnoho lidí, kteří mají zájem pomáhat,“ řekl. O financování činnosti spolku prý bude Drahoš jednat se sponzory. V kontaktu je podle jeho slov i se řadou podporovatelů, kteří mu přispěli na financování prezidentské volby.

Jiří Drahoš je už třetí prezidentský kandidát, který se pokusí v hlavním městě získat křeslo v Senátu. Na Praze 12 bude kandidovat Pavel Fischer a na Praze 3 a v části Prahy 2 Marek Hilšer.