V důsledku tragického pádu malajsijského letadla nad Ukrajinou zesílil Západ svůj tlak na Rusko za jeho podporu východoukrajinských povstalců. Nejvyšší představitelé Velké Británie, Francie a Německa, David Cameron, François Hollande a Angela Merkel, se shodli na tom, že ministři zahraničí Evropské unie by měli na svém úterním zasedání v Bruselu vyhlásit nové protiruské sankce. S jejich uvalením tedy EU nemíní vyčkat do doby, než se prokáže, kdo obrovské neštěstí způsobil.
Volání po dalších sankcích vůči Rusku je z nejrůznějších stran doprovázeno tvrzením, že stejně za tragické události na Ukrajině může ruský prezident Vladimir Putin a jeho podpora vzbouřenců. „Ale myslím, že by se s uvalením sankcí proti Rusku mělo počkat, až budou známy výsledky vyšetřování. Jakmile se uvrhnou sankce, aniž bude prokázáno vyšetřováním, kdo to způsobil, tak to bude chápáno jako agrese ze strany Západu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz socioložka Jiřina Šiklová.
Klaus se komentáři k dění na Ukrajině zviditelňuje primitivním způsobem
Prezident Miloš Zeman se po pondělním jednání vlády, jehož se také zúčastnil, vyslovil proti dalším sankcím vůči Rusku jako odvetě za sestřelení letadla nad Ukrajinou s odůvodněním, že by na ně doplatili jen obyčejní Rusové, nikoli politická elita. „To nám nemusí říkat ani prezident Zeman, tohle je jasné. Když dojde ke konfliktu, tak to pochopitelně odstartuje další konflikty i hrozbu nové studené války,“ konstatuje Jiřina Šiklová, která ani trochu nesouhlasí s výroky bývalého prezidenta Václava Klause o událostech na Ukrajině.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník