„Povinné nutriční hodnoty na zadní straně obalů jsou jen pro osvícené zákazníky. V Evropské unii proto vře diskuse o značení potravin barevným semaforem, takzvaným Nutri-Score, který by na přední straně obalu oznámkoval jídlo v kategorii od A (nejlepší) do E (nejhorší),“ uvádí Seznam Zprávy a odkazuje k aktuálnosti debaty v souvislosti s častou nadváhou po pandemii. Lidé byli často bez pohybu a pojídali sladké.  

Nutriční terapeutka pak tato slova potvrdila. „V průzkumu z Velké Británie až 42 procent lidí řeklo, že v pandemii měli častěji ke svačině sladkosti, zákusky, dezerty, sušenky nebo slané pochutiny,“ uvedla Ivana Pražanová, místopředsedkyně České asociace nutričních terapeutů a nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze pro Seznam Zprávy.

Semaforové značení potravin se zdá být žádoucí na vícero frontách. Nedávno ho podpořilo Ministerstvo zdravotnictví, dietologové, lékaři, ale i některé potravinářské firmy a obchodníci. Právě firma Danone o prázdninách do obchodů dodala první výrobky se semaforem. Activia chce do konce roku takhle označit třetinu svých výrobků. Z průzkumů totiž vyplývá, že zákazník často hledá „zdravější“ varianty daného zboží.

„Nutri-Score naznačuje spotřebiteli, že by například červený výrobek, označený písmenem E, měl konzumovat v menším množství než třeba A a B. Poznatky z trhu mluví o tom, že si zákazník, který si jde koupit čokoládu, místo ní nekoupí třeba jogurt, ale mezi cukrovinkami hledá čokoládu s vyšší nutriční hodnotou,“ říká Petr Kopáček z Danone podle serveru Seznam Zpráv. Výrobce pak své výrobky prioritně řadí do nejlepších kategoriíí, ale najdou se i produkty s označením nejhorším, tedy úroveň E.

Proti nejsou ani firmy Nestlé, Dr. Oetker nebo Emco. Například největší potravinářský koncern Nestlé na světě má už semafor na vlastní produktové řadě Garden Gourmet – výrobky na rostlinné bázi. Stranou nezůstaly také omáčky a kečupy. Markéta Vevrková z Nestlé to vnímá jako velký benefit. „Jeví se nám jako transparentní, je to spotřebitelům jasné a může to podporovat reformulace. Vidíme v tom i nějakou konkurenční výhodu. Tím, že jsme velká firma, vidíme v tom i ekonomickou výhodu a usnadnění práce, co se týče výroby obalů,“ uvedla.

A z čeho semafor vychází

Každá firma se musí zaregistrovat u francouzské instituce Santé publique France, přičemž metodika vychází z mezinárodní komise expertů, složené ze zástupců sedmi vlád, kde se Nutri-Score používá. V Česku se výrobci hlásí k Ministerstvu zemědělství a potravinářské inspekci.

Ředitel kvality řetězce Albert Pavel Mikoška pro Seznam Zprávy připustil, že nutriční tabulky na zadních obalech jsou pro zákazníky nesrozumitelné. „Pracujeme interně s metodikou Nutri-Score a vyhodnocujeme všechny potraviny našich vlastních značek. Snažíme se reformulovat (vylepšovat potraviny například snižováním cukru a soli, pozn. redakce). Měli jsme v plánu vyjít s tím na konci roku, ale trochu to odložíme,“ říká ředitel kvality řetězce. Kaufland brzy označí logem Nutri-Score své privátní značky K-Bio a K-take it veggie.

Kritici

„Výpočet je založen na algoritmu, který hodnotí negativní i pozitivní živiny. Žádanými nutrienty je vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina, vybrané oleje a ořechy. Negativní jsou energie, sůl, cukr a nasycené mastné kyseliny. Výsledné skóre se vztahuje ke 100 gramům výrobku,“ uvádí konkrétní schéma server Seznam.cz. Kritici pak poukazují právě na gramáž. Podle nich by bylo lepší uvádět jednu porci. „Třeba pizza vyjde zeleně, pokud ji počítáte na sto gramů, ale kdo si dá k obědu tak málo?“ namítá Hana Langrová, ředitelka Platformy pro reformulace Potravinářské komory ČR. K dalším kritikům patří například masný průmysl. Všechna masa totiž budou mít horší známku.

Podle Jindřicha Fialky, náměstka sekce zemědělství a potravinářství Ministerstva zemědělství není správné dělení mezi zdravé a nezdravé potraviny. Podle něj se nezohledňuje vůbec energetický výdej, stojí to podle něj jen na příjmech. „Schémata na bázi Nutri-Score vůbec nepracují se stopovými prvky, vápníkem a dalšími minerálními látkami,“ přidal další výtku Fialka.

Mezi dosavadní kritiky patří také skupina Lactalis CZ, kam patří Mlékárna Kunín nebo sýry značky Président. Ředitelka kvality Jana Ovčáčková pak zdůrazňuje nutnost edukace spotřebitelů, aby nezavrhovali všechno s horší známkou, kterou by měly i některé mléčné výrobky. Věcné výtky má i Potravinářská komora. Ta v minulosti vystupovala výrazně proti a poukazovala na častou nesmyslnost výpočtů, když kalkulačka uplatňovala stejný mechanismus pro všechny kategorie potravin. Nejzdravěji tak třeba vyšel houskový knedlík.

Zásadní debata o možném zavádění systému se povede v příštím roce během českého předsednictví Evropské unii.