Proč bychom měli nechat rozhodovat o tak složité otázce jakou je evropská půjčka nebo smlouva, i asociály, alkoholiky, gamblery, narkomany, levicové a pravicové radikály a náboženské blouznivce? Do takového světla postavil Josef Klíma problém možného budoucího referenda v Česku, a to nejenom k fiskální smlouvě EU.

Vláda totiž tuto středu schválila jak půjčku na pomoc eurozóně ve výši 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun, tak kabinet také podmíněně souhlasil s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Problém ale je, že pro její přijetí je nutné dojednat některé stále otevřené body a smlouvu ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem.

Návrh nechat rozhodovat o tak důležité věci lid ale podle Klímy otevírá dosud zakuklenou otázku, a to, zda vůbec mají právo rozhodovat o věcech veřejných i lidé, kteří programově a celoživotně stát vysávají a vychovávají ve stejném duchu i budoucí generace.

„Vždyť na tzv. normálnímu občanovi, který se zajímá o veřejné dění, platí daně a respektuje stát, nebylo zcela jasné, jde-li skutečně jen o půjčku, dá-li se o její výši smlouvat a bude-li smlouva aktuální hned, nebo až bychom přistoupili k euru. Což je z pohledu většiny české populace nikdy…,“ píše k tomu v Lidových novinách Klíma v sloupku nazvaném velmi jednoduše – Referendum.

Spalovna, nebo vážka?

Podle Klímy totiž existují i jiné oblasti, které by si referendum zasloužily více. „Třeba jen tem letitý spor, zda kácet, či nekácet na Šumavě,“ připomíná.
„Navrhoval bych inovaci: referendum dvojstupňové. Nejdříve se zeptat všech, má-li tuhle otázku řešit celý národ, nebo jen lidé, co tam žijí, a pak teprve položit tu druhou, základní otázku o kácení,“ zmiňuje dále. Podle něj by ale referendum šlo vyhlásit i na to, zda jsou Mašínové vrazi, či hrdinové, či zda se má v Karviné stavět spalovna, anebo se tam přestěhuje vážka, která je spalovnou ohrožena.

"I o přejmenování letiště bych nechal rozhodovat lid. Málokdo si ale dosud uvědomil, že otázka nestojí, zda se bude jmenovat po Václavu Havlovi, nebo dál nijak. Otázka pro referendum zní: chcete, aby se ruzyňské letiště jmenovalo TEĎ po Václavu Havlovi, nebo v BUDOUCNU po Václavu Klausovi? Taková je totiž realita…“

Podle něj ale to úplně první referendum by mělo stát tak, že by se mělo zeptat, zda referendum může pořádat jen stát – anebo i nějaká soukromá agentura státem dotovaná.

„Je to čistě akademická otázka. Že by jako jednatel téhle agentury figuroval nějaký J.K., v tom nehraje žádnou roli. Možná by se na to totiž daly sehnat i nějaké peníze z Bruselu. Až stát konečně rozhodne o té evropské půjčce a nebude riskovat, že ji občané znovu zamáznou…“ dodal Klíma v sloupku.