„České obavy vnímám jako zbytečné a uměle vytvořené. My jsme v minulosti byli schopni přijmout až pět tisíc lidí z bosenské války, víc než tisíc lidí z Kosova, přijali jsme dobře Čečence, Uzbeky, Kubánce a nebyl s tím nikdy žádný větší problém. Myslím si, že ta zkušenost je dobrá a že větším problémem, který vytváří obavy, je spíše otázka terorismu, ale ta není vůbec přímo spojená s uprchlíky, ale s tím, co se děje na Blízkém východě, zejména tzv. Islámský stát. Je větším zdrojem obav než samotní uprchlíci. Bohužel, uprchlíci se stali terčem české nenávisti, ale podle mého názoru zbytečně a falešně,“ uvedl v rozhovoru pro Blesk.cz.

Celý rozhovor naleznete ZDE

Obavy z terorismu chápe, ale lidé by měli vědět, že Islámský stát není žádný stát, je to jen zločinecká organizace, která své strašlivé činy balí do roucha islámu. To je třeba lidem vysvětlovat a pracovat s jejich obavami. Rozumek je nijak nezpochybňuje. Kdyby nějaká drogová mafie sama sebe označila za nositele myšlenek křesťanství a následně se dopouštěla bestiálních vražd, také bychom věděli, že počínání této mafie nemá s křesťanstvím nic společného. S Islámským státem je to stejné.

Našim uprchlíkům také lidé pomáhali

Sám sebe Rozumek považuje za tzv. sluníčkáře a je na to hrdý. Domnívá se totiž, že lidem prchajícím před válečnými útrapami bychom měli pomáhat.

„Pravdoláskař, sluníčkář, to všechno jsem. A myslím si, že kdo má v sobě lidskost a osobně se setkal s uprchlíkem, který utíká z důvodů války nebo pronásledování, tak ani nemůže jednat jinak. Pouze pokud nemáte tu osobní zkušenost, pokud věříte dezinformačním kampaním a webům, tak je to pro někoho nepochopitelné. Ale já jsem hrdým sluníčkářem a uprchlíkům musíme pomáhat, protože i našim uprchlíkům bylo pomoženo a bude snad pomoženo, pokud ta situace zase nastane,“ zdůraznil.

I mnozí Češi pomáhají. Bohužel se ale objevují i projevy nenávisti, ať už proti uprchlíkům nebo proti Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Měli bychom myslet také na to, že migrace z Afriky ještě může zesílit. Lidé tam nemají práci, ale především tam nemají vodu, což žene lidi do Evropy. Nějaká detenční zařízení v Itálii je nezastaví. Nezastaví je ani snižování sociálních dávek, po kterém volají někteří odpůrci uprchlíků. Lidé podle Rozumka neprchají do Evropy za dávkami.

„To je úplně nesmysl, ty sociální dávky nejsou nikde tak vysoké, aby umožnily pohodlný život – z výzkumů vychází, že v prvé řadě přicházejí za svými příbuznými a známými, v druhé řadě za komunitami lidí ze stejné oblasti nebo stejné země, kde je jim umožněna snazší integrace. Pomáhají si v práci a v integraci v té konkrétní zemi, i proto jsou Německo a Švédsko tak populární, protože tam ty komunity jsou nejsilnější. A na třetím místě to bývá kvalita azylového řízení a možnost následného slučování rodin. Sociální dávky hrají nějakou čtvrtou až pátou roli. Rozhodující případ to byl zhruba před dvěma lety u migrace z Kosova – kde to opravdu měli velmi dobře spočítané, kolik mohou získat na sociálních dávkách a pak si je v případě dobrovolného návratu odnést zpátky do Kosova. Ale to se vůbec netýká té migrace syrské, irácké nebo afghánské, kde se utíká před konfliktem a nikoli za dávkami,“ podotkl Rozumek.