Podle Prymuly již začala druhá vlna epidemie. Skončila vůbec ta první? „Ta první se nedostala na nulové hodnoty, tak vlastně neskončila. Ale když vidíme ty nárůsty v té vlně druhé, která prochází Evropou a v řadě zemí, tak já bych ji označil za vlnu druhou,“ poznamenal Prymula. Jaká je podle něj aktuální situace? „Určitě nemáme vytvářet žádnou paniku, a pokud se to projevuje například v tom, že lidé nechodí k lékaři, tak je to špatně. Řada zákroků se odsouvala úplně zbytečně. Ale když se podíváme na tu křivku, která tady je, tak bohužel ta data skutečně dobrá nejsou. My jsme v tuhle chvíli v jakési iniciální fázi exponenciálního růstu a myslím si, že bude opravdu záležet na nás všech, abychom tu křivku zachytili  a oploštili. Protože pokud by tento růst měl pokračovat, tak samozřejmě to znamená obrovskou zátěž pro zdravotnictví a pro celý systém,“ podotkl.

Přiznal také, že je skutečně nervózní. „Teď už to není situace, kdy bychom si tady mohli povídat, že zítra to bude nějak a zítra to bude onak. Ale v tuhle chvíli musíme napřít veškeré úsilí úplně všichni, abychom to zploštili, protože ta křivka se nevyvíjí dobře,“ dodal. Covid-19 je podle něj velmi zajímavé onemocnění pro vědce, neboť se chová naprosto nepředvídatelně, postihuje řadu různých systémů, takže do dneška nevíme přesně, co dělá. „Určitě to není jednoduchá chřipečka, jak někteří tvrdí, na druhou stranu obrovské procento populace navenek to onemocnění prodělává bezpříznakově, takže si myslíme, že tam nic není. Ale my ještě nevíme ty dlouhodobé dopady, které tady mohou být, protože v těch nálezech patologických se ukazuje, že tam jsou různé mikrotrombolizace, v podstatě může být poškozena tkáň... ale to jsou věci, které nikdo neví. Ale to, co víme, tak to jsou ty problémy zánětů plic, které tady mohou být, a úmrtí, a byť to onemocnění probíhá výrazně méně klinicky a závažně, než tomu bylo na začátku, tak epidemiologicky se šíří stejně dobře,“ sdělil Prymula s tím, že strach má. 

Prymula následně hovořil nejen o promoření, ale také o tom, že ta imunita vůči nemoci netrvá příliš dlouho. „Víme, že tři měsíce trvá, ale za to, že promoříme celou populaci a získáme ty tři až šest měsíců, tak zaplatíme tou určitou smrtností, byť je nízká, ale existuje. A pokud budou vysoké počty případů, tak na ně bude korelovat určitý počet úmrtí, byť výrazně vyšší, ale bude tedy,“ řekl Prymula a dodal, že se domnívá, že se opravdu promořujeme. „V té populaci je nyní obrovská virová nálož, a když si to jenom připodobníme, tak na jaře, když jsme jenom přišli do nějaké skupinky, tak jsme měli asi desetinovou šanci, že se nakazíme, oproti tomu, co je teď,“ dodal.

„Relevantní údaje, které se nedají nijak ošálit, to je počet zemřelých, počet hospitalizovaných a počet těžkých případů. Když se podíváme na ty případy, které jsou v podstatě diagnostikovány, tak tady to má význam jenom v rámci toho konkrétního stavu, protože vidíme nějaké trendy. Mezi jednotlivými státy nemá smysl se porovnávat, to se porovnává nesrovnatelné,“ podotkl dále Prymula k tomu, že každý stát testuje jinak. Nelze ani říct, že testujeme nějak výrazně mnoho a že bychom se protestovali na nějakou kritickou pozici.