„Chtěla bych věřit tomu, že dohoda o příměří podepsaná v Minsku přinese mé zemi trvalý mír. Takový optimistický výhled je však bohužel nepravděpodobný, protože ve smlouvě nejsou zahrnuty žádné mechanismy, jak přinutit druhou stranu, aby podmínky skutečně dodržovala. Spoléhat se pouze na dobrou vůli Kremlu je poněkud pošetilé,“ konstatuje Tymošenková a nabádá ukrajinskou stranu a její spojence, aby vypracovali jasnou strategii pro případ, že minská dohoda nebude dodržována. „Měli bychom dostat jasné záruky, že nám Západ v takové situaci poskytne vojenskou pomoc, díky které budeme moci odradit Rusko od další agrese,“ uvádí bývalá ukrajinská premiérka.

Tymošenková je přesvědčena, že by měli být ruský prezident Vladimir Putin a jeho spolupracovníci souzeni u Mezinárodního trestního soudu v Haagu za spáchání celé řady válečných zločinů. Porušují prý Chartu OSN i mnoho mezinárodních smluv. „Zemětřesení na Ukrajině vyvolané Ruskem však ohrožuje i Evropu. Putin získal užitečný nástroj, jak rozdělit Západ. Jeho ústřední politický motiv je zřejmý: Co je rozdělené, tomu lze snadněji vládnout,“ píše Tymošenková a vyjadřuje se kriticky i k reakcím Spojených států a Evropanů. Kdyby prý nedošlo k sestřelení malajsijského letadla, možná by ani k uvalení sankcí vůči Rusku nedošlo.   

celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Slova chvály nachází alespoň pro Polsko a pobaltské státy. „Představitelé těchto států důsledně odsoudili ruskou agresi a vyzývali k adekvátní odpovědi,“ vrací se do nedávné minulosti Tymošenková. Pro politické vůdce z ostatních zemí však příliš pochopení nenachází. „Mnoho jiných politiků ale ruskou invazi a anexi Krymu omlouvalo či tvrdilo, že je Rusko příliš silné na to, aby mu mohl Západ otevřeně čelit. Zdá se, že appeasement opět v některých zemích ožívá. A to se přitom jedná o země, které s ním mají neblahé zkušenosti z druhé světové války,“ podivuje se ukrajinská politička.

Za velký problém považuje Tymošenková údajné vytvoření páté kolony uvnitř Evropské unie a vznik euroskeptických stran. „Tyto politické strany z levicového i pravicového spektra jsou nakloněny Putinovu autoritářskému nacionalistickému režimu, který zavedl v Rusku. Navíc již dnes všichni víme, že Kreml tyto strany přímo financuje. Lenin kdysi řekl, že kapitalisté by klidně prodávali lana, na kterých by měli být oběšeni. V současné době některé evropské vlády umožňují Putinovi kupovat si voličské hlasy, díky kterým později zničí Evropskou unii,“ soudí Tymošenková.

„Příznivci Kremlu se však rekrutují i z řad šéfů velkých nadnárodních korporací, kteří si nechtějí nechat kazit svůj byznys s Ruskem. A dále také notoričtí obhájci Sovětského svazu, kteří vidí 25 let po jeho rozpadu novou šanci na změnu historických faktů. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že nezanedbatelná část Evropanů je ochotna důvěřovat Putinově propagandě. Jeho strategie spočívající v rozdělení Evropské unie a NATO tak slaví úspěchy,“ obává se Tymošenková. Podle jejího názoru jsou události na Ukrajině a v Řecku klíčovým testem evropské a transatlantické soudržnosti. „V důsledku konfliktu na Ukrajině jsou ohroženy demokratické hodnoty a poválečné uspořádání Evropy. Západ nemůže dál nečinně přihlížet, ale musí začít jednat,“ má jasno Tymošenková.