Prezident USA Joe Biden podepsal zákon o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu a uzavřel tak příběh, který se vlekl celé měsíce. Opoziční republikáni dlouho váhali s poskytnutím pomoci Ukrajině. A co všechno Ukrajina kvůli tomuto váhání republikánů ztratila?

Kateryna Stepanenková, ruská analytička z washingtonského Institutu pro studium války (ISW), ve vyjádření pro agenturu Reuters poznamenala, že od října Ukrajina ztratila ve prospěch ruských sil 583 kilometrů čtverečních území, především kvůli malému množství dělostřelecké munice. Rusko podle ní získalo čas připravit se na útočné operace očekávané koncem jara nebo začátkem léta.

Dalším problémem podle analytičky je, že Ukrajinci zkrátka a dobře ztratili bojovou iniciativu.

Podle serveru Kyiv Independent navíc Rusko téměř dosáhlo svého cíle a významně poničilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu v mnoha městech včetně Kyjeva.

Nikde to nebylo znázorněno ostřeji než 11. dubna, kdy byla zcela zničena tepelná elektrárna Trypillia ve městě Ukrainka v Kyjevské oblasti.

V rozhovoru ze 16. dubna Zelenskyj objasnil, proč čtyři z 11 raket vypálených na elektrárnu úspěšně zasáhly.

„Proč? Protože tam bylo nula raket. Došly nám všechny rakety, které chránily Trypillia TPP,“ řekl prezident.

Další ukrajinská města méně bráněná než Kyjev dopadla ještě hůř. Starosta Charkova Ihor Terechov 17. dubna řekl, že věří, že jeho městu hrozí, že se stane „druhým Aleppem“, pokud zůstane bez možnosti získat systémy protivzdušné obrany.

V syrském Aleppu se bojovalo v občanské válce od roku 2012. A když se v roce 2015 zapojili do bojů Rusové na straně syrského diktátora Asada, osud města byl zpečetěn. Čekala ho zkáza, jakou si mohli pamatovat např. obyvatelé ruského Leningradu během nacistické blokády tohoto města.

Charkov se teď může stát cílem ruských jednotek. Během dvou let své agrese proti Ukrajině už to Rusové zkusili a neuspěli, ale teď během předpokládané jarní a letní ofenzivy mohou učinit další pokus.

„OSN také uvedla, že v březnu bylo zabito nebo zraněno nejméně 604 ukrajinských civilistů, což je o 20 % více než v předchozím měsíci,“ uvedl také server Kyiv Independent.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) navíc upozorňuje, že zákon o americké pomoci už je podepsaný a vojenské vybavení může na Ukrajinu dorazit mnohem rychleji, než Rusové počítali např. ještě před dvěma týdny, ale v tuto chvíli prý Ukrajinci ještě nejsou z nejhoršího venku.

„Situace na bojišti se však bude nadále zhoršovat, dokud ukrajinské síly nebudou moct přijmout a použít dostatečné množství vojenského vybavení ve velkém měřítku, a ukrajinské síly se mohou v blízké době stále potýkat s obranou proti ruským snahám poblíž Časiv Jar a severozápadně od Avdijivky,“ uvedl institut.

Spojené státy prý také poskytly Ukrajině v březnu 2024 blíže nespecifikovaný počet raket ATACMS dlouhého doletu, z nichž některé již Ukrajina použila k úderu na ruské cíle v hlubokých týlových oblastech. Západní média oznámila, že vysocí američtí představitelé uvedli, že Spojené státy v březnu 2024 tajně dopravily na Ukrajinu blíže nespecifikovaný počet ATACMS s dosahem zhruba 300 kilometrů.

„Ruské síly se již možná přizpůsobily potenciálním novým ukrajinským úderným schopnostem po použití ATACMS v říjnu 2023, i když zůstává nejasné, zda ruské síly dostatečně zpevnily muniční sklady nebo široce rozptýlené sklady,“ upozornil institut s tím, že bude na Ukrajincích, zda dokážou zkombinovat vzdušné údery s možnými útoky pozemních jednotek.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím uspořádal 23. dubna zasedání rady ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV), aby diskutovalo o prosazování ruských zájmů na jižním Kavkaze, kde prohlásil, že Západ se pokouší strategicky porazit Rusko destabilizací „ostatních částí země postsovětského prostoru včetně jižního Kavkazu“. Lavrov obvinil Západ z údajného pokusu podkopat a zničit ruské bezpečnostní a ekonomické vztahy se zeměmi jižního Kavkazu.

Moldavský ministr zahraničí Mihai Popsoi naproti tomu během rozhovoru pro Bloomberg zveřejněného 23. dubna uvedl, že Moldavsko je „Petriho miskou“ ruské hybridní války a vměšování do voleb. Popsoi uvedl, že Rusko používá řadu skrytých a informačních taktik k destabilizaci Moldavska, včetně pašování peněz do Moldavska k uplácení voličů a demonstrantů, vytváření hluboce falešných videí moldavských politiků a provádění kybernetických útoků proti moldavské infrastruktuře.

Rusko údajně provedlo významný kybernetický útok proti moldavské poštovní službě a dočasně přerušilo poštovní služby v únoru 2024 a moldavské úřady zabavily přes jeden milion dolarů moldavským opozičním politikům napojeným na Kreml na letišti v Kišiněvě v noci z 22. na 23. dubna.