Senátoři pro tyto aktéry květnových bojů před 67 lety chtějí "postavení plnoprávného účastníka národního boje za osvobození" podle zákona z roku 2005. Účastníci povstání měli na potvrzení nárok v případě, že v době mezi 30. dubnem 1945 a 12. květnem 1945 alespoň tři dny bojovali proti nacistické moci. Z žijících účastníků má toto osvědčení jen zhruba 150 lidí.

Lidé, kteří se do květnových bojů zapojili, by podle senátorské předlohy měli navíc dostat pamětní odznak od ministerstva obrany. Návrh počítá také s tím, že by se 5. květen jako významný den už neměl připomínat jako Květnové povstání českého lidu, ale jako České národní povstání. Senátoři chtějí svým zákonem rehabilitovat význam povstání proti nacistické přesile, které bylo v minulosti bagatelizováno a zlehčováno.

V českých zemích se povstání uskutečnilo podle historických pramenů nejen v Praze, ale ve 297 obcích. Na základě mylné informace o německé kapitulaci začalo 1. května v Přerově, kde bylo krvavě potlačeno. Poslední přestřelka byla zaznamenána 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.

O den později se po podpisu kapitulace v rakovickém mlýně u Čimelic zastřelil generálporučík SS Carl von Pückler-Burghauss, což je historiky považováno za symbolický poslední výstřel války na českém území.