Mediální ohlasy na třetí ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku, poprvé jako česko-slovenskou, byly poměrně bouřlivé. „Odstartoval je pan Bárdy ze serveru Aktuálně.sk, který se nechal opakovaně slyšet, že jsme neměli co udělovat cenu panu Kuciakovi in memoriam, že on s tím nesouhlasí, Aktuality.sk rovněž ne a tak dále. Tak se ptám, kdo je pan Bárdy, jestli byl nějaký opatrovník, právní zástupce nebo jakýsi kompetentní člověk ve vztahu k panu Kuciakovi. Samozřejmě jsme měli – bez toho by to pochopitelně nešlo – souhlas od Kuciakovy rodiny, její poděkování, její velice laskavou korespondenci, její souhlas s tím, že cenu převezme pan velvyslanec Weiss. To všechno je podloženo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, který stál u zrodu této novinářské ceny.

Nedokáže si agresívní reakci šéfredaktora serveru Aktuality.sk, pro který zavražděný novinář Ján Kuciak pracoval, vysvětlit jinak než tím, že se ho dotklo, že ho pořadatelé Krameriovy ceny nepožádali o souhlas. Peter Bárdy dostal slovo i v článku, který vyšel pod titulkem „Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce“. „Napsal ho jakýsi pan Vojtěch Berger z jakéhosi Ústavu nezávislé žurnalistiky. Nevím, kdo je Vojtěch Berger, ani co je Ústav nezávislé žurnalistiky. Jestli je to ta samá organizace, která vydává konspirační web Hlídací pes s panem Břešťanem, tak tomu rozumím, ale nemám žádný důvod po tom pátrat, protože konspiračními weby se zásadně nezabývám a bulvárními novináři už vůbec ne,“ upozorňuje mediální analytik.

Odporná žurnalistika dílem kandrdase, nebo udavače

Vadí mu však, že se autor článku uchyluje hlavně k argumentaci ad hominem. „Každý aspoň průměrně vzdělaný člověk ví, že v diskusi se má argumentovat k věci, tedy ad rem, nikoli k osobě, tedy ad hominem. Ale pan Berger z Ústavu nezávislé žurnalistiky používá výhradně tu druhou cestu. Kádrováckým způsobem si podává každého zúčastněného počínaje chudákem velvyslancem Weissem přes Alexandra Tomského, Jaroslava Baštu, mladého Klause až po mě, samozřejmě Tomáše Kňourka, Terezu Spencerovou a tak dál. Je to takový udavačský blábol, jímž onálepkoval všechny zúčastněné, co mají s touto cenou něco společného. A vůbec se nezabýval tím, že by svá hodnocení zdůvodnil. Například o panu Baštovi píše, že je pravidelný zastánce politiky Kremlu,“ zmiňuje Petr Žantovský první z příkladů.