Mediální ohlasy na třetí ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku, poprvé jako česko-slovenskou, byly poměrně bouřlivé. „Odstartoval je pan Bárdy ze serveru Aktuálně.sk, který se nechal opakovaně slyšet, že jsme neměli co udělovat cenu panu Kuciakovi in memoriam, že on s tím nesouhlasí, Aktuality.sk rovněž ne a tak dále. Tak se ptám, kdo je pan Bárdy, jestli byl nějaký opatrovník, právní zástupce nebo jakýsi kompetentní člověk ve vztahu k panu Kuciakovi. Samozřejmě jsme měli – bez toho by to pochopitelně nešlo – souhlas od Kuciakovy rodiny, její poděkování, její velice laskavou korespondenci, její souhlas s tím, že cenu převezme pan velvyslanec Weiss. To všechno je podloženo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, který stál u zrodu této novinářské ceny.

Nedokáže si agresívní reakci šéfredaktora serveru Aktuality.sk, pro který zavražděný novinář Ján Kuciak pracoval, vysvětlit jinak než tím, že se ho dotklo, že ho pořadatelé Krameriovy ceny nepožádali o souhlas. Peter Bárdy dostal slovo i v článku, který vyšel pod titulkem „Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce“. „Napsal ho jakýsi pan Vojtěch Berger z jakéhosi Ústavu nezávislé žurnalistiky. Nevím, kdo je Vojtěch Berger, ani co je Ústav nezávislé žurnalistiky. Jestli je to ta samá organizace, která vydává konspirační web Hlídací pes s panem Břešťanem, tak tomu rozumím, ale nemám žádný důvod po tom pátrat, protože konspiračními weby se zásadně nezabývám a bulvárními novináři už vůbec ne,“ upozorňuje mediální analytik.

Odporná žurnalistika dílem kandrdase, nebo udavače

Vadí mu však, že se autor článku uchyluje hlavně k argumentaci ad hominem. „Každý aspoň průměrně vzdělaný člověk ví, že v diskusi se má argumentovat k věci, tedy ad rem, nikoli k osobě, tedy ad hominem. Ale pan Berger z Ústavu nezávislé žurnalistiky používá výhradně tu druhou cestu. Kádrováckým způsobem si podává každého zúčastněného počínaje chudákem velvyslancem Weissem přes Alexandra Tomského, Jaroslava Baštu, mladého Klause až po mě, samozřejmě Tomáše Kňourka, Terezu Spencerovou a tak dál. Je to takový udavačský blábol, jímž onálepkoval všechny zúčastněné, co mají s touto cenou něco společného. A vůbec se nezabýval tím, že by svá hodnocení zdůvodnil. Například o panu Baštovi píše, že je pravidelný zastánce politiky Kremlu,“ zmiňuje Petr Žantovský první z příkladů.

Jan Schneider je označen jako „bezpečnostní expert“, tedy včetně uvozovek. „Nechápu, kde vzal oprávnění psát ty uvozovky, když je to Schneiderova dlouholetá profese. Myslím si, že Schneider pracoval v bezpečnostních službách v době, kdy pan Berger možná ještě tak počítal piškvorky někde v mateřské škole. Neznám pana Bergera, nechci mu ubírat léta, ale ten článek vypadá na to, že ho psal kandrdas, naprostý začátečník. Nebo naprosto záměrný kádrovák a v podstatě estébácký udavač. Je to dost odporná žurnalistika, jestli to žurnalistika ještě je. Bohužel, typická je pro média typu Forum24 a Hlídací pes a další podobné, které tady docela často citujeme. Takže ti všichni si samozřejmě smočili s Krameriovou cenou,“ poznamenává mediální odborník.

Ze sekty kádrováckých novinářů se šíří nenávist

Myslí si, že hlavně byli všichni překvapeni tím, jakým způsobem a jak důstojně vyhlašování Krameriovy ceny letos proběhlo. jaké zaznamenalo ohlasy a jací byli laureáti. „A protože už jim skutečně dochází věcný arzenál, jakým způsobem nás, kdo s tím máme něco společného, pošpinit, obvinit z jakýchkoli možných ošklivosti, tak už jen křičí, už jen volají po pomstě a už je to jenom taková žurnalistika jako v Rudém právu zkraje padesátých let, takové to ‚psům psí smrt‘. Velmi to připomíná a je mi z toho strašlivě smutno, kam jsme se to po těch letech dostali. Ale v souvislosti s Krameriovou cenou jsem narazil na jeden naprosto opačný názor, velice zajímavý a kompetentní komentář, který k tomu podal slovenský novinář Peter Tóth,“ poukazuje Petr Žantovský.