Sedmá velmoc, jak se médiím někdy okřídleně říká, se nemíní jen tak podrobit krokům, které směřují k jejich cenzuře. Alespoň tomu nasvědčuje vyjádření největší novinářské organizace v Evropě. „Nečekaný hlas rozumu zazněl v úterý 1. března z Evropské federace novinářů (EFJ). Podle jejího prohlášení je boj s dezinformacemi pomocí cenzury chybou, jak sdělil generální tajemník EFJ Ricardo Gutiérrez. Toto prohlášení zaznělo v reakci na skutečnost, že Evropská unie znemožnila působení ruských státních médií Russia Today (RT) a Sputnik na území států EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyhlásila, že zakáže mediální mašinérii Kremlu v Evropské unii,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podle šéfky Evropské komise státem vlastněné Russia Today a Sputnik a jejich dceřiné společnosti již nebudou moci šířit své lži, aby ospravedlnily Putinovu válku. „Vyvíjíme nástroje k zákazu jejich toxických a škodlivých dezinformací v Evropě,“ dodala. „Ricardo Gutiérrez to komentoval nesouhlasně: ‚Především je třeba připomenout, že regulace médií nespadá do kompetence Evropské unie. Paní Von der Leyenová oznámila opatření, které nemůže přijmout. EU nemá právo udělovat nebo odebírat vysílací licence. To je výlučná pravomoc států‘. Slovo jasné jak facka, podepřené zákonným stavem. A z naší praxe minulých dní víme, že se zákazy a výmazy netýkají jen zdrojů ruských, nýbrž webů českých, provozovaných většinou českými občany,“ podotýká mediální analytik.

Informační válka jede na plné obrátky na všech frontách

Tajemník Evropské federace novinářů Gutiérrez však dodal ještě další argument: „Úplné uzavření média se mi nezdá být nejlepším způsobem, jak bojovat proti dezinformacím nebo propagandě. Tento akt cenzury může mít naprosto kontraproduktivní účinek na občany, kteří sledují zakázaná média. Podle našeho názoru je vždy lepší čelit dezinformacím propagandistických nebo údajně propagandistických médií odhalováním jejich faktických chyb nebo špatné žurnalistiky, prokazováním jejich nedostatečné finanční nebo provozní nezávislosti, zdůrazňováním jejich loajality k vládním zájmům a jejich ignorací vůči veřejnosti. Výzvou pro demokracie je bojovat proti dezinformacím a zároveň zachovat svobodu projevu”.

„Kromě toho odvrácenou stranou a rizikem cenzurní politiky je také pravděpodobná odveta, jak jsme viděli u zákazu Deutsche Welle (DW) v Rusku v reakci na zákaz RT v Německu. Výsledkem této eskalace bylo ochuzení plurality médií v Rusku. Občané Ruské federace ztratili právo na přístup k informacím vysílaným DW. Informační válka jede na plné obrátky na všech frontách. Všechny restrikce by byly pochopitelné a logické, kdyby příkladně státy Evropské unie nebo NATO byly ve válečném stavu s Ruskem. Za německé okupace byl také drakonicky vynucovaný zákaz poslechu zahraničních rádií a bylo embargo na všechny jiné než oficiální nacistické informace. Jenže takový stav, dodejme naštěstí, zde není,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Když vrchnost zakazuje média, dává najevo svou slabost

Pak ovšem vypínání infozdrojů připomíná spíše stav studené války, kdy tehdejší komunističtí vládcové rušili vysílání „štvavých vysílaček“ typu Hlas Ameriky a hlavně Rádia Svobodná Evropa. „To hlavní, s čím přichází Gutiérrez a jeho organizace, je výzva k neomezenému souboji argumentů a důvěra v to, že ty pravdivé a podložené obstojí, zatímco lži a polopravdy se obnaží na dřeň, protože nebudou mít, čím své teze podložit. Jinými slovy Gutiérrez vyzývá k tomu, aby mocenské elity více důvěřovaly vlastnímu obyvatelstvu. Kdyby totiž dnes někdo u nás udělal nějaký relevantní průzkum toho, jak lidé nahlížejí na rusko-ukrajinský konflikt, dal bych ruku do ohně, že by 99 procent lidí vyslovilo protiválečné stanovisko,“ nepochybuje mediální odborník.