„S rozpočtem, který připravila ještě vláda Andreje Babiše (ANO), nešlo moc zázračného dělat. Představoval jsem si ty první úpravy toho rozpočtu daleko drastičtější. Vláda by si vytvořila prostor pro válku, která přišla až po těch jednáních. Vytvořila by si větší polštář pro celou řadu opatření, která souvisí s inflační, energetickou, bezpečnostní krizí. Nicméně – ten rozpočet – tam se nedalo očekávat, že by proběhly nějaké opravdu dramatické změny, nicméně já nevidím z hlediska toho rozpočtového výhledu a plánů vlády, které představila, nějakou vůli s tím něco dál dělat a toho času je málo a voda stoupá,“ poznamenal úvodem Topolánek.

„To, co schválila vláda, je odraz reality. A kritika by byla nespravedlivá. Já půjdu dokonce ještě dál a řeknu, že nic moc neočekávám od rozpočtu na rok 2023, protože aby se tam něco zásadního změnilo, tak se musí změnit zákony, které ovlivňují výdajovou i příjmovou část rozpočtu a nikdo už nestihne ty zákony schválit tak, aby byly účinné od 1. 1. 2023,“ míní Kalousek.

„Ale jestli vláda má nebo nemá vůli a kompetenci začít snižovat strukturální schodek a vracet hospodaření na trajektorii udržitelného hospodaření, protože teď ho máme neudržitelné, tak musí v roce 2023 schválit celou řádu zákonů – buď těchto, nebo jiných – a to skutečně uvidíme až na podzim, kdy vláda předloží střednědobý výhled do Sněmovny, jestli tam bude tempo snižování deficitu na roky 2024 a 2025. Od roku 2023 nemůžeme nic moc čekat. Ale od téhle vlády bych čekal, že léta 2024 a 2025 už budou mít jasnou trajektorii snižování deficitu,“ zmínil Kalousek.

Kalousek s Topolánkem sepsali pro vládu deset rad, jakési desatero k uzdravení rozpočtu, v němž se soustředí mimo jiné na důchody, mzdy státních zaměstnanců i dotace. 

„Mně je jedno, kolik bude na těch úřadech lidí. Ale dostanou prostě, v této situaci, v které jsme, menší procento nebo menší objem mzdových prostředků – a může tam být klidně daleko víc lidí než dnes, ale budou tam za podstatně nižší mzdy,“ nechal se slyšet Topolánek.

„To desatero, které jsme navrhli, není dramatické snížení toho sešupu, je to 0,75 procenta ročně. Možná bych si dovedl představit, aby byly realizovány daleko drastičtější reformy veřejných rozpočtů a jejich konsolidace, než je toto,“ dodal Topolánek.

„Jestliže stát bohatne, mají bohatnout i občané. Naopak během krize by se na poklesu měli podílet všichni občané. Nejenom na růstu,“ zmínil Topolánek.

„Naším největším nepřítelem je inflace. Decimuje střední třídu, likviduje jí úspory. My musíme udělat vše pro to, abychom tu inflaci zkrotili co nejdříve. A není jiný recept na krocení inflace než restrikce. Restrikce jak měnová, kteoru dělá ČNB, tak rozpočtová. A stát je největším zaměstnavatelem v zemi, a pokud přidá všem deset procent, tak se vytvoří obrovský tlak na přidávání mezd i v privátním sektoru, a roztáčí se nám inflační spirála, protože se bude stále dorovnávat koupěschopnost a koupěschopnost bude dál tlačit inflaci. Já vím, že to zní strašně zle, ale koupěschopnost musí klesnout, abychom zastavili inflaci,“ dodal Kalousek.