„Britové jsou možná stereotypně vnímáni jako zdrženliví, upjatí lidé vyjadřující se politicky korektně, avšak mnozí z nich během vypjaté kampaně před čtvrtečním referendem tyto vlastnosti odložili,“ uvádí iDNES.cz na úvod svého shrnutí nejbizarnějších snah ovlivnit výsledné rozhodnutí.

Dohromady za kampaně vydali jejich tvůrci takřka 250 milionů korun, přičemž 21 milionů šlo z veřejných peněz. Mezi ty nejpamětihodnější chvíle tak lze zařadit „námořní bitvu na Temži“.

Jeden z hlavních propagátorů vystoupení z EU, předseda euroskeptické strany UKIP Nigel Farage, vyrazil s flotilou rybářských lodí do Londýna. Rybářům totiž vadí unijní regulace rybolovu. Vstříc jim na vlastních lodích vyjeli i příznivci EU, což vyústilo v situaci, kdy kolem sebe na Temži proplouvaly dvě řady lodí, jejichž osazenstvo na sebe vzájemně pořvávalo. Na jedné straně Farage, na straně druhé hudebník Bob Geldof, který předsedu UKIP označoval za lháře.

„Co multimilionář pan Geldof ukázal, je jeho absolutní pohrdání muži a ženami, kteří sem připluli ... protože je ničí společná politika rybolovu,“ burácel zpět Farage, což Geldof kontroval slovy, že Británie z rybolovu těží nejvíce v celé EU. „Byl jsi v komisi rybolovu v Evropském parlamentu a zúčastnil ses jednoho ze 43 jednání,“ křičel na Farage Geldof.

Podobně hlasitým projevům se nebránil ani bývalý londýnský starosta Boris Johnson, který během svého projevu vyzýval všechny přítomné, aby přerušili živý vstup reportéra televizní stanice Channel 4, k čemuž posléze opravdu došlo. Ten již poté nebyl vpuštěn na žádnou další akci odpůrců EU.

Celý text zde.

Jednou z hlavních zbraní kampaně za vystoupení byl i „bojový autobus“, který v mnohém připomínal „legendární Zemák“ Miloše Zemana. „Není to nádherné, vidět náš bojový autobus, který není hrazen z peněz daňových poplatníků?“ prohlašoval Johnson s tím, že stoupenci EU částečně hradili svou kampaň z veřejných peněz, na rozdíl od něj.

Kampaně však mnohdy nabíraly bizarních obrátek, jak lze vidět například na videoklipu dvou Britek oblečených do britských vlajek, které zpívaly o tom, jak se těší na odchod z EU.

Stoupenci EU přišli s vlastní písní, ve které zpěvačka zdůrazňovala důležitost setrvání v EU hlavně pro mladé lidi, kterým je politika cizí. „Jsem v koutě, deprimovaná a bezmocná,“ pěla na videoklipu dívka s namalovanou vlajkou na obličeji, a chtěla tak vyjádřit svoje pocity z toho, když Británie EU opustí. Stoupenci setrvání přišli ještě s jedním krátkým videoklipem, ten se však stal cílem kritiky, jelikož byl pro mnohé až příliš direktivní.

UKIP následně přišel s klipem, ve kterém přirovnal Evropskou unii k obřímu kurníku, ze kterého se nesmí odejít pryč, protože jeho majitel tvrdí, že je to v něm lepší, a to i přestože venku je sluníčko, příroda a obecně mnohem lépe.

Kampaň se však otřela i o britskou módu, jelikož se na pultech prodejů údajně opět objevil svetr, který v roce 1975 před referendem o členství v Evropském hospodářském společenství nosila Margaret Thatcherová. Na svetru jsou vlajky devíti původních států EHS.

Odpůrci však šli ještě dál, a na trhu se tak objevily prezervativy s nápisy „Je riskantnější zůstat uvnitř“ či „Bezpečnější volba“.