„Volodymyr Zelenskyj do roku 2019, než se stal prezidentem a než uspěla v parlamentních volbách jeho politická síla Sluha lidu, tak byl člověkem mimo politiku. Vlastně ty signály, že by měl zájem o nějaké politické angažmá, dával najevo někdy od konce roku 2017 a ukrajinskou společností byl vnímán jako někdo, kdo je novým člověkem v politice. A myslím, že to bylo jeho velké plus. Zároveň to s sebou neslo i jistou nezkušenost, která se projevovala v první době – a samozřejmě i v tom, že jaksi byl podceňován svými politickými konkurenty na Ukrajině,“ poznamenal Příhoda úvodem k ukrajinské hlavě státu.

Následně zmínil dvě věci, které souvisí s jeho počátkem prezidentství.

„Ta první věc, jak už jsem naznačil, bylo jednoznačné očekávání nových lidí v politice. Totiž ukrajinská společnost ve své většině už měla dost těch takzvaně tradičních politiků, kteří se pohybovali vlastně v ukrajinské politice od konce 90. let. Koneckonců příkladem byl i hlavní soupeř potom Volodymyra Zelenského, Petro Porošenko. To znamená, on vzešel z nějaké poptávky po nových lidech, po nové politice.

Druhá věc, která je důležitá a týká se přímo politiky, a které se musel Volodymyr Zelenskyj věnovat, je slib ukončení války. To znamená, on přišel s mandátem míru, tím nechci říct, že by jeho soupeři slibovali válku. Pokud by to někdo na Ukrajině v roce 2019 udělal, tak nemá šanci na úspěch. Nicméně Volodymyr Zelenskyj přišel s tím, že v zájmu míru je ochoten k nějakým určitým ústupkům, včetně třeba jednání přímo s ruským prezidentem, což například jeho hlavní soupeř Petro Porošenko odmítal,“ podotkl Příhoda. „Druhá věc, kterou samozřejmě sliboval, a je to tradiční téma ukrajinské politiky od 90. let, to je zlepšení sociální situace a boj vlastně s korupcí,“ dodal historik.

Řeč byla také právě o korupci a o tom, zda se s ní zadařilo pohnout.

„Ty výsledky jsou dost sporné. Je potřeba říct, že všichni, kdo přišli vlastně k moci na Ukrajině, myslím tím prezidenty a jejich politické strany, tak slibovali boj s korupcí. Zároveň odcházeli s tím, že za nimi byly korupční skandály. To se týká úplně všech. Zároveň Volodymyr Zelenskyj se tomu nevyhnul. Myslím, že ty volby v roce 2019, které vlastně pro některé vnější pozorovatele byly překvapením, kdo znal ukrajinské poměry, tak to do jisté míry mohl očekávat, takhle velkou politickou změnu. Tak vlastně ještě rovněž před válkou, kdybychom se vrátili strojem času – teď je hlavním tématem válka, mobilizace armády, vojenské operace – nicméně kdybychom se měli možnost vrátit někdy těsně před únor 2022, tak bychom zjistili, že i kolem Volodymyra Zelenského, v jeho okolí, bylo podezření z korupce. Vlastně investigativní novináři upozorňovali na to, že například program, který byl jeho jakýmsi hlavním heslem, výkladní skříní, velká výstavba, že dochází k rozkrádání peněz, které končí v kapsách mužů blízkých prezidentovi,“ řekl Příhoda.

Zelenskyj dle jeho slov podezření vyvracel. „Zároveň sliboval nějaké mechanismy, které by podobným věcem zabránily, to znamená vnést větší transparentnost. Reálné kroky moc nenastaly, byly spíš ve fázi nějakého slibu. Především v souvislosti s tím, že Zelenskyj pokračoval v tom kurzu sbližování s EU – a byl tady předpoklad, že EU sama si vynutí podobné zákony, které vlastně zlepší nejenom to prostředí ekonomické, ale hlavně, co bylo problémem Ukrajiny od 90. let, byl právní systém. Tedy jednak zákony, jednak soudy,“ dodal Příhoda.