Zeman v projevu shrnul poslední události jako válku na Ukrajině, energetickou krizi i inflaci, ale také svých 32 let v politice, na které vzpomínal v časovém sledu. Mikeš však očekával projev zcela jiný: „Byl to takový divný a studený projev. Šlo o projev, kdy se loučí a přišlo mi, jako by se loučil v parlamentu. Projev byl bez emocí, očekával jsem ho více úsměvného. A byl i lehce vychloubačný, ale každopádně nebyl usměvavý,“ řekl Mikeš. Upozornil také, že Zeman mluvil značně faktograficky – obzvláště při shrnutí své kariéry. „Pražská kavárna s tím bude mít problém, protože to byl jiný projev, než byla jeho bývalá poselství, kterých bylo devět. Na mě působil studeným dojmem,“ poznamenal Mikeš.

Dále uvedl, že bývalý prezident Václav Klaus vystupoval a stále vystupuje konzistentně, kdežto u Miloše Zemana zaznamenal Mikeš v posledních letech změnu. V desátém a posledním poselství prezidenta čekal shrnutí toho, co se Zemanovi za více než tři desítky let povedlo, a co nikoliv, ocenění s více emocemi vůči Čechům, že s nimi byl rád, a taky nějaký vtipný bonmot. „Například, jak bude mít konečně čas věnovat se oblíbené zábavě jako je čtení, objímaní stromů a chození do hospod. Očekával jsem více lidskosti, pohlazení národa po vláskách, ale byl to spíše faktografický a politický projev. Vždyť se loučil,“ podotkl Jiří Mikeš.

Více lidskosti a emocí...

Více lidskostí a emocí očekával především kvůli současné době, kdy se všechno zdražuje. „Vysvětlovat, jaká je inflace… spíše měl říci, jak to společně zvládneme a že jsme dokázali už jiné věci jako národ. Pojďme se semknout, buďme k sobě kritičtí a pomáhejme si navzájem. Udělejme lepší život pro naše děti. Jeho bývalé projevy jsem obdivoval, že je říká z hlavy a je vzdělaný člověk, ale tentokrát byl takový chladný a studený. Trochu faktografický, trochu vychloubačný, ale prezidenti takoví jsou a moje generace – Klausova a Zemanova – taková je, že se trochu vychloubáme,“ uvažoval reklamní a mediální expert.

Srovnal projevy Miloše Zemana s projevy jeho předchůdců – Václava Havla a Václava Klause. „Projevy Havla byly na divadelní a umělecké úrovni s prvky iracionality, hezky se poslouchaly, trochu jim scházel pragmatismus, ale byly velice hezké. Klausovy projevy byly projevy státníka, jeho projevy byly pragmatické, stručné, očekávané a vyvolávající kritické komentáře. To byl profesionální standard. Letošní Zemanův projev nebyl podle mě tím nejlepším projevem,“ míní Mikeš.

Zároveň zhodnotil, že Zeman nebyl špatným prezidentem. „Chránil opravdu národní zájmy, to mu nelze vytknout. Pro to, aby 80 procent výrobní kapacity České republiky šlo na export, dělal, co mohl. Z tohoto pohledu bych ho hodnotil dobře, vůbec bych mu nevyčítal, že jezdil do Číny a do Ruska. On se prostě současně cítil jako velký evropský politik. V Bruselu i proti Bruselu působil výrazně samostatně a byl dobrým reprezentantem. Jeho zlomila agrese Ruska, kterou si nedokázal vysvětlit a přiklonil se k reakci svobodomyslné veřejnosti. Možná, že hodnocení jeho kroků za deset let bude jiné,“ poznamenal Mikeš, podle nějž mohl být Zeman v některých tématech neutrálnější.

„Ale to je jeho věc, je výrazný politik a vzdělaný člověk, ale v poslední době to nebyl Zeman, na kterého jsme byli zvyklí. Uzavřel se na Hradě, málo promlouval k národu… no prostě jsme všichni zestárli,“ podotkl Mikeš.