Ničím jiným než tématem kvót na uprchlíky ze třetích zemí, které hýbe našimi sdělovacími prostředky, nemůže Petr Žantovský odstartovat své pravidelné ohlédnutí za uplynulým týdnem. „Začnu pondělními Událostmi, komentáři, kde byl k mému překvapení hostem bývalý ministr vnitra Ivan Langer, o kterém jsem se skoro domníval, že veřejně neexistuje. Potěšilo mě, že mluvil k věci a poměrně velmi gramotně na rozdíl od moderátora Borka, který opakovaně prohlašoval, že kvóty nebudou, a odvolával se na to, že je naše vláda údajně odmítá. Nějak asi panu moderátorovi uniká taková drobnost, že to je jen pokrytecký tanec naší vlády,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

I když kabinet ústy premiéra Bohuslava Sobotky kvóty verbálně odmítá, tak poslanci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD, v Evropském parlamentu hlasovali nakonec pro zavedení kvót. „Takže je to skutečně velmi farizejské prohlašování. Navíc ještě v Lisabonské smlouvě, kterou jsme kdysi schválili, a to i hlasy ODS z rodné strany pana Langera, jsme mimo jiné podepsali artikul o sdílené odpovědnosti. V něm, když to přeložím do jednoduché češtiny, stojí, že když Evropská komise rozhodne, tak se jednotlivé vlády musí v případě nouze nebo v případě nějakých rizikových situací zachovat jednotně a uniformně, tedy také sdílet odpovědnost,“ vysvětluje mediální odborník.

V Praze a větších městech působí čtvrt stovky sdružení s péčí o migranty

Sdílená odpovědnost pak může samozřejmě být za statisíce uprchlíků z Afriky nebo z Asie, kteří proudí do Evropy a vytvářejí v ní sociálně, politicky i jinak velice komplikované stavy. „Proto jsou všechny výkřiky typu ‚kvóty nebudou‘ zcela nesmyslné a nezakládají se v žádném případě na skutečnosti, ale jen na takovém vnějškovém chtění býti lepším. A to je samozřejmě hloupost. Když ještě zůstaneme u tématu, tak hostem úterních Událostí, komentářů byla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Velice mě zaujala tím, jak neustále opakovala jako refrén větu, že migranti jsou přínos pro naši zemi a že máme spoustu kapacit na přijímání lidí,“ přiznává Petr Žantovský.

Na její slova však příslušný redaktor nijak nereagoval, neoponoval, neptal se, nepídil se po podrobnostech, jaký přínos od imigrantů ze třetích zemí můžeme očekávat, čím nás mají obohatit. „Zároveň se ani nezeptal na kapacity pro jejich přijímání a jak si to ta sdružení představují. Nedávno jsem si udělal průzkum a zjistil jsem, že jen v Praze a ve větších českých městech působí, a to dlouhá léta, více než pětadvacet rozmanitých sdružení, která mají ve svém předmětu činnosti jakousi péči o migranty. Takže výkřiky o tom, že je naší mravní povinností začít konečně pro uprchlíky něco dělat, jsou lež jako věž, protože tato sdružení z veřejných prostředků, ať už státních, evropských, krajských či regionálních požírají ročně tři čtvrtě miliardy korun českých,“ upozorňuje mediální analytik.

Na uprchlíky peníze nezůstanou, protože jdou na mzdy zaměstnanců a brožury

Zmiňovanou sumu, i když jde o součet za všechna taková sdružení, považuje za velmi vysokou cifru. „Když jsem se podíval do střev toho čísla, tak jsem zjistil, že u většiny z těch sdružení končí v průměru osmdesát procent těch prostředků na osobních nákladech, tedy na mzdách zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení. Zbytek pak jde na různé brožury, osvětové akce, školení, konference a podobné věci. V podstatě jsem tam nezakopl téměř o žádnou aktivitu, která by skutečně směřovala k přímé pomoci nějakým exulantům nebo migrantům. Je to všechno, jak říkal pan prezident Klaus, NGOismus, je to snaha nahradit standardní demokratické instituce nějakými takovými havlistickými sdruženími,“ tvrdí Petr Žantovský.