V úvodu rozhovoru Rusnok připomněl, že od roku 1993 koruna trvale posilovala vůči všem hlavním měnám, což není u měn běžné ani automatické. „Libru jsme mohli koupit jeden čas také za šedesát korun a dnes za polovinu, dolar místo až čtyřiceti korun stojí kolem dvaadvaceti,“ dal za příklad.

„Na naši měnu můžeme být spíše hrdí. Koruna je v časové řadě pevnou, stabilní měnou. V průběhu naší pohnuté historie velice dobře odolávala všem nejistotám a zmatkům, tradičně patřila a stále patří k stabilním měnám,“ zdůraznil Rusnok a následně se pozastavil i nad otázkou, zda je tedy rozumné jí v tom případě měnit za euro. „Zavázali jsme se, že až podle nás nastane ta pravá doba, tak euro přijmeme. Nezáleží ani tak na tom, jakou máme měnu,“ řekl a doplnil, že můžeme být úspěšní a vlivní s eurem i bez něj.

Na euro je nutné se podle Rusnoka dívat pragmaticky. Vstup do eurozóny je prý v současnosti složitější, než tomu bylo před krizí. „Eurozóna prošla během krize stresovým testem stability. Přežila, ale s velkými problémy. V tomto kontextu tedy není důvod do eurozóny spěchat,“ uvedl s tím, že se připravujeme až na reformovanou eurozónu.

V posledních dnech se objevuje kritika, že se ČNB odhad nepodařil, když očekávala posílení měny, ke kterému nedošlo. Rusnok to odůvodňuje tím, že realita je zkrátka vždy složitější. Koruna se prý vyvíjí standardně a její vývoj nemusí nikoho znepokojovat. „Nejprve po opuštění intervenčního režimu posílila o pět až šest procent. Od té doby je kurz koruny stabilní, či jen mírně oslabil,“ sdělil.

Oslabení podle jeho slov nemá co do činění s vývojem reálné české ekonomiky, ale jde na vrub situace na světových finančních trzích. Od jisté doby, co americký Fed začal zvyšovat úrokové sazby a co se projevují určité geopolitické nejistoty, nastal prý přesun finančního kapitálu ze zemí, jako jsme my, na velké trhy, a to zejména do amerického dolaru. „Ten v současnosti nabízí mnohem vyšší zhodnocení než jiné měny, včetně koruny. To jsou důvody, proč koruna přestala posilovat,“ upřesnil Rusnok, podle kterého jde jen o přechodný stav a koruna by podle očekávání mohla opět začít brzy mírně posilovat.

Bude-li česká ekonomika růst o něco rychleji, než roste ekonomika klíčových zemí eurozóny, domnívá se, že půjde o posilování o dvě až tři procenta ročně.

Českou společností nyní rezonuje téma zvýšení platů ve veřejné sféře. Někteří politici a ekonomové říkají, že na to nebudeme mít. Rusnok je však toho názoru, že prostor pro zvyšování mezd v Česku ještě existuje. „Ekonomika v době krize v dohánění západních mezd prudce zabrzdila. Teď naopak zažíváme svěží dohánění, mzdy po odečtení inflace rostou čtyři roky, v posledních dvou čtvrtletích dokonce v průměru o pět procent,“ řekl s tím, že prostor pro jejich růst ale není nekonečný.

Že bychom jednou dohnali úroveň mezd vyspělých zemí, Rusnok nevylučuje. Další vývoj mezd bude prý výrazně ovlivněn českým trhem práce, na němž chybí volná pracovní síla. To hraje ve prospěch růstu mezd. „Musíme si ale udržet i konkurenceschopnost. Proto mzdy nemohou růst dramaticky rychleji, než jak se zvedá výkon ekonomiky,“ sdělil.

• Celý rozhovor ZDE

Roste-li ale naše ekonomika o tři procenta a u zbytku Evropy kolem dvou, existuje i u nás prostor pro růst mezd. „Pokud by naše mzdy rostly dalších 15 let o dvě až tři procenta ročně a na Západě o půl procenta, je jejich dohnání záležitostí jedné generace, nikoli v nekonečnu,“ uzavřel.