Mezi 6. a 7. prosincem se v evropském hlavním městě Bruselu pod záštitou Goethe-Institutu a Evropského mezinárodního hnutí uskutečnila konference s názvem „Evropský strach“. V rámci čtvrté panelové diskuse na téma týkající se narůstajícího extremismu a potřeby s ním bojovat vystoupil světově proslulý filosof původem ze Slovinska Slavoj Žižek. Diskusi moderoval český novinář Martin Ehl.

Kromě akademické superstar ze Slovinska se debaty zúčastnila i turecká novinářka a spisovatelka, která proslula díky své tvorbě, v rámci které mísí východní a západní tradice, Elif Safak.

„Každý se obává nárůstu nové podoby fašismu. Je třeba si uvědomit, že se jedná pouze o symptom mnohem závažnější choroby. Problém vězí v liberálním demokratickém projektu, který věří v to, že současný systém lze zachovat, jen jej je třeba lehce pozměnit. Musíme tedy začít s kritikou vlastního politického establishmentu, to je ten opravdový problém, fašismus je symptom,“ zmínil v úvodu slovinský filosof. „Obávám se ovšem, že k tomu nedojde,“ dodal.

„Já vidím velké nebezpečí ve stále častějším romantizování minulosti. Byli jsme toho svědky při americké prezidentské kampani, kde vítězný kandidát sliboval Ameriku učinit znovu velkou zemí. To samé se děje v Turecku, kde mnozí političtí činitelé hovoří o nutnosti vzkříšení Osmanské říše. Výjimkou není ani Maďarsko.“

„Historii je třeba si pamatovat a hovořit o ní. Problematické je ovšem to, když se někdo uchýlí k jejímu zkrášlování. Období Osmanské říše bylo jistě specifickým, určitě bylo plné pozitivních momentů. Nelze jej ovšem prezentovat jako něco, za co je třeba nyní bojovat. Vždy je třeba si být vědom toho, kdo daný příběh vypráví. Byli to privilegovaní Turci? Srbští zemědělci? Každý má svou vlastní perspektivu,“ uvedla turecká autorka Safak.

„Je islám částí evropské civilizace?“

Poté se moderátor diskuse Martin Ehl z Hospodářských novin turecké novinářky otázal, je-li islám částí evropské civilizace.

„Nemyslím si, že pokládat takovou otázku je namístě. Ničemu to nepřispívá, naopak, je to spíše kontraproduktivní. Já sama znám mnoho tváří islámu, stejně jako mnoho typů křesťanství. Dávalo by tedy větší smysl mluvit v množném čísle, o islámech a muslimech. Všichni jsme schopní identifikovat se s mnohými zeměmi a mnohými městy, bez ohledu na náš původ. Domnívám se, že každé náboženství je kompatibilní se západními demokraciemi,“ zněla odpověď turecké autorky.

Poté dostal prostor opět slovinský filosof Žižek.

„Trump je samozřejmě pro mnohé noční můrou, já jsem sám podporoval Bernieho Sanderse. Označit Trumpa za fašistu je ovšem příliš jednoduché. Každý to může udělat. Samozřejmě, že Trump představuje jisté riziko. Já v jeho zvolení ovšem vidím i některá pozitiva; vnímám ho jako ďábla, který by nám mohl pomoci vyprodukovat silné zemětřesení, které by otřáslo zejména liberálním politickým establishmentem, který je v první řadě za Trumpa zodpovědný,“ emocionálně zdůraznil Žižek.

„Někdy cesta k jednotě vede pouze skrze radikální divizi,“ dodal filosof. „Jak se například generál De Gaulle stal člověkem, který dokázal sjednotit celou Francii? To, co udělal, bylo šílené; postavil se všem demokratickým stranám a trval na svém.“

Někdy je nutné vynechat veřejnost a použít krajní řešení, myslí si Žižek

„Demokracie není vždy tím správným receptem. O všech klíčových otázkách se širokou veřejností diskutovat nelze. Co myslíte, že by se stalo, kdyby se evropská imigrační otázka řešila více ‚demokraticky‘? Uprchlíky by vyhodili téměř ze všech zemí. Někdy je nutné použít krajní opatření, vynechat veřejnost,“ dodal Žižek.

„Ještě jednou bych rád zdůraznil, myslím si, že je to skutečně nezbytné: nehledejme nepřítele v Donaldu Trumpovi či růstu pravicového extremismu v západních demokraciích. Zaměřme se na skutečný problém. Proč se toto všechno děje? V první řadě si musíme zamést prach před vlastním prahem,“ zdůraznil filosof.

„Pokud chceme skutečně něco změnit, musíme se vydat za rámec naší komfortní zóny. Většina z nás žije ve svých bublinách a jen málokdy se setkáváme s příznivci odlišných politických hnutí či náboženských směrů,“ zmínila turecká spisovatelka.

„S tím naprosto souhlasím, nicméně je třeba dodat, že je to právě ona globalizovaná elita, která se sice domnívá, že existuje v jakémsi vakuu, ve kterém nacionální otázky nehrají žádnou roli, a tudíž se domnívá, že právě ona reprezentuje celé lidstvo. Tito lidé žijí v té nejmenší bublině, nemají ani potuchu o tom, jaký život žije většina lidí na tomto světě,“ doplnil Žižek.

„Politici a ekonomisté zasedající v Bruselu praktikují jakousi moderní formu astronomie. Neopírají se o žádná fakta, jsou to všichni ideologové.“