V Partii na Primě jste řekl, že považujete za zásadní fakt, že režim Bašára Asada je plně legitimní a ruské jednotky jsou jedinou legální zahraniční silou v Sýrii…

A také je to pravda. Bašár al-Asad byl už poprvé legálně zvolen ve volbách, a to přímo – občany své země. Prezidentské volby či spíše referendum se konaly 10. července 2000 po smrti prezidenta Hafíze al-Asada. Pro pokračování vlády strany Baas – v čele se synem zakladatele svobodného sekulárního, ale v praxi multináboženského režimu v Sýrii – bylo 8 689 871 voličů, proti 22 439 hlasů, neplatných bylo 219 313 lístků.

Systém Bašárova otce Háfíze al-Asada dokázal udržet v míru soužití 25 muslimských, křesťanských a židovských denominací od roku 1966. To za situace, kdy (stejně jako v Egyptě) po řadě atentátů bylo zakázáno sunnitské Muslimské bratrstvo jako nenávistná extremistická sekta. Po americké podpoře muslimských bratrů v Egyptě zasáhl Asadův režim tvrdě proti pokusům rozšířit „arabské jaro“ do Sýrie. Povedlo se. Ale Turky podporovaní sunnité rozpoutali v zemi občanskou válku.

Další přímé prezidentské volby se konaly v Sýrii 3. června 2014 uprostřed napětí v zemi dle nové ústavy, která byla přijata v návaznosti na syrské ústavní referendum v roce 2012. Celkem se přihlásilo 24 kandidátů včetně 2 žen a 1 křesťana. Všechny podmínky pro kandidaturu, včetně podpory 35 členů parlamentu, splnili dva. Bašár al-Asad (a jeho strana Baas) dostal 10 319 723 hlasů, tedy 87 %; podnikatel , novinář a absolvent univerzity Johna F. Kennedyho v Kalifornii Hassan Abdullah al-Nouri, představitel „Národní iniciativy pro správu a změny v Sýrii“, zastánce ekonomické liberalizace získal 4,3 % – 500 279 hlasů.

V rámci volebního boje Nouri obvinil Ahmada Jarbu, šéfa syrské opoziční koalice, z krádeže více než 75 milionů dolarů z pokladny opozice. Foreign Policy označil Nouriho za „největšího lůzra“ syrské politiky; prohrál, přestože byl podporován izraelskými stratégy a politickými šachisty z Perského zálivu.

I poslanec Maher Abd Al-Hafiz Hajjar, člen komunistické strany Lidová vůle v Aleppu, který napadal z levicových pozic americkou intervencionistickou politiku, měl nulovou šanci být zvolen prezidentem. Kandidoval jako nezávislý a Syrská komunistická strana prohlásila, že podpoří v prezidentských volbách Asada. Dostal 3,2 % hlasů.

Islámský svaz vojáků z Levanty Ajnad al-Šám, brigády Šahába, Šabab al-Houda, Der al-Asima a mudžahedíni Džihádu v cestě Boží brigády a další islamisté podporovaní Turky a státy Perského zálivu zastrašovali voliče a pokusili se volby zmařit. Je známo 50 hlášených úmrtí díky ostřelování volebních místností. Volební účast byla 73,42 %. Voleb se účastnilo 11 634 412 z 15 845 575 Syřanů, kteří se mohli zúčastnit hlasování. Počet neplatných hlasů byl 442 108 čili 3,8 %.