Hned v úvodu rozhovoru Stráský zavzpomínal, jak šťastný byl, když přišla sametová revoluce 17. listopadu 1989. „Jiná otázka je, zda to těch posledních 28 let děláme dobře,“ dodal. Už tenkrát byl Stráský prý přesvědčen, že převrat přijít musí, jelikož byrokratický socialismus nemohl obstát. Před ním působil v bance a pracoval s ekonomickými daty. Účastnil se řady neoficiálních seminářů, kde se scházeli lidé, kteří rozebírali různé aspekty ekonomických reforem a změn.
„Často jsem se setkával s Václavem Klausem, toho mi dali do kanceláře, seděli jsme spolu v jedné místnosti. S Milošem jsem se potkával na seminářích, které pořádala banka,“ řekl a dodal, že se tam scházeli hlavně odborníci na mikroekonomii, byli zvyklí psát, počítat a rozhodovat o tom, co se v této sféře bude dít. „Pět dní v týdnu jsme to dělali v praxi a ten pátý den jsme bádali, co se udělalo dobře, co mohlo být lépe, co bylo špatně,“ upřesnil.
O ekonomii se prý hodně mluvilo a po roce 1989 to také podle Stráského bylo poznat. „My ekonomové jsme věděli, o co jde. Ostatní se teprve přizpůsobovali novým podmínkám,“ uvedl a zmínil, že šlo o poměrně uzavřenou skupinu, pevnou základnu ekonomických znalostí. „Pak ovšem přišli ti otevřenější, Václav Klaus a Miloš Zeman,“ dodal.
Poté následoval velký dějinný zvrat a zájmy nechartistů Klause a Zemana se poměrně brzy protnuly s havlovským světem, uvedl Stráský. „Klaus nemohl neodolat a nezapsat se do prvních kapitol československé polistopadové historie,“ řekl a doplnil, že i on se těch diskusí účastnil od začátku, ale držel se financí. „Byl jsem rok náměstkem ředitele Komerční banky, avšak brzy mi byla banka málo,“ řekl.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab