Před summitem se Kiska dopoledne sešel se Stoltenbergem. „Diskutovali jsme o potřebě vysvětlovat našim občanům, jak je důležité investovat do naší obrany. Zajistit ochranu občanů je základním úkolem státu. Naši občané si dokážou zajistit mnoho věcí sami, ale obranu musí zabezpečit stát,“ řekl Kiska.
Podle slovenského prezidenta o obraně a bezpečnosti je třeba hovořit v době míru, aby země byly připraveny na případný konflikt. „Možná jsme zapomněli, že před pěti lety hrozila na Ukrajině válka. Tehdy by se každý občan ptal, zda jsme připraveni a zda jsme investovali do naší obrany,“ uvedl Kiska.
Právě situace v Evropě a v jejím sousedství či obrana proti kybernetickým hrozbám a proti šíření dezinformací patří ke hlavním tématům schůzky státníků takzvané bukurešťské devítky, do které kromě Česka a Slovenska patří Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Jde o státy na východním křídle NATO.
Slovensko ani Česko zatím neplní dlouhodobý závazek vynakládat na obranu alespoň dvě procenta výkonu ekonomiky, jak to vyplývá ze členství v NATO. Praha i Bratislava dříve slíbily, že zmiňovaného cíle dosáhnou v roce 2024, což je termín, na kterém se alianční země shodly v roce 2014.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp