Prezident Miloš Zeman ve spolupráci s vládou Jiřího Rusnoka prosadili na posty velvyslanců příklad Livii Klausovou na Slovensko a Vladimíra Remka do Ruska. HN píší, že nyní se ukazuje, že zahraničněpolitický odkaz kabinetu bez důvěry sněmovny může být mnohem výraznější.

Ministr v demisi Jan Kohout má podle informací HN několik žhavých adeptů na klíčové ambasády. Rekrutují se prý z řad jeho nejbližších spolupracovníků. Jedná se o velice strategická místa, protože hned příští rok v létě se uvolní posty v Berlíně či v Paříži. HN píší, že změny na poslední chvíli by mohly vyhovovat i Pražskému hradu. Po nástupu nové vlády bude vliv Hradu menší, než nyní.

Ostře sledovaným postem je Německo. Podle informací HN by právě do Berlína mohl zamířit blízký spolupracovník Kohouta, současný náměstek Ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Další náměstek Karel Dub by prý mohl zaujmout pozici v Kanadě. O Petru Kubernátovi se prý uvažuje v souvislosti s Paříží a do Budapešti by mohl být vyslán exministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel.

Ministr Kohout ale návrh do vlády nechystá

„Už celá léta se plánuje střídání s minimálně dvouletým výhledem. Tyto plány jsou neveřejné a průběžně upravované. Jistě chápete, že vám žádná jména prozrazovat nebudu,“ řekl HN ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout. Ministr tedy nebyl sdílný, ale deníku sdělil, že kabinetu žádný návrh předkládat nebude. „Do vlády nic nechystám,“ uvedl.

Pravděpodobný ministr zahraničních věcí v příští vládě Lubomír Zaorálek z ČSSD prý žádné podobné návrhy nezná. „Domnívám se, že strategická rozhodnutí na několik let dopředu by měla dělat vláda, která vzešla z voleb a která bude mít mandát jasně potvrzený sněmovnou,“ citují HN Zaorálka. „Berlín či Paříž jsou naprosto klíčové posty, které má obsazovat vláda, která má důvěru Parlamentu,“ dodal Zaorálek.