Projednávání tohoto mimořádného bodu zahájilo vystoupení ministra zahraničí Martina Stropnického, ve kterém mimo jiné zaznělo: „Mezinárodní společenství jako celek není s to účinně zasáhnout. Tristní je pohled na Radu bezpečnosti OSN, kde Rusko celkem dvanáctkrát vetovalo rezoluce k Sýrii, z toho šestkrát ve věci použití chemických zbraní“. Sedmého dubna podle něj proběhl v tamním městě Dúma „barbarský válečný zločin“, který České republika ostře odsuzuje.

„Rada bezpečnosti OSN nebyla schopna na situaci účinně reagovat, a proto považujeme vojenský zásah USA, Velké Británie a Francie ze 14. 4. za jasný vzkaz komukoli, kdo by chtěl v chemických útocích v Sýrii pokračovat. Šlo o omezený a přesně cílený zásah beze ztrát na životech. Neexistuje věrohodný způsob, jak jej vykládat jinak,“ vyjádřil své stanovisko ministr.

Lubomír Zaorálek, který byl zpravodajem návrhu, v reakci zmínil svůj poznatek bývalého ministra zahraničí, že syrské území začaly využívat k vyřizování svých účtů skupiny ze zahraničí, dovážejí tam nejen zbraně a munici, ale dokonce i bojovníky. Takže ve finále občanská válka v Sýrii hrozí přerůst v konflikt mezi mocnostmi, a ten by se týkal i nás.

Takže je podle Zaorálka zcela pochopitelné, že se budeme ptát, což neznamená jakékoliv popření spojeneckých svazků, o kterém už dříve hovořil poslanec Miroslav Kalousek.

Premiér Andrej Babiš následně Zaorálkovi vmetl, že se diví, že takový projev nepronesl v době, kdy byl ministrem zahraničí.

Twitterový glosátor jménem „Poslední skaut“ následně poznamenal: „Poctivě jsem se snažil přečíst celý projev Andreje Babiše na 12. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. 4. 2018 k bodu Pozice vlády České republiky k událostem v Sýrii. To se nedá. To se fakt nedá.“

A pak nastoupil k pultíku poslanec SPD Jiří Kobza, někdejší diplomat, působící na ambasádách v muslimském světě. „Já bych chtěl poukázat na několik skutečností, které bychom měli brát v potaz před tím, než uvěříme všemu, co je nám předkládáno o syrské krizi,“ avizoval. Varoval zejména před tím, že po údajném chemickém útoku zafungoval „soudce Lynč“ a stalo se podle něj to, co se říkalo v padesátých letech: Pachatel nebyl nalezen, takže byl určen.

Poté vystoupil lidovec Ondřej Benešík, který se ve svém projevu ohradil před „nekorektní diskusí, která v České republice zaznívá“, že válka v Sýrii souvisí s nelegální migrací. Podle něj pokud někdo prchá před válkou, tak má nárok na azyl, a jedná se tudíž o migranta zcela legálního, nikoliv nelegálního.

Pak vystoupil Lubomír Zaorálek, který rychle vyřídil faktickou poznámku, a když jej předsedající ujistil, že mu do časového limitu zbývá ještě minuta, rozhodl se spontánně, že poslancům řekne „ještě něco provokativního“.

„Já se obávám, že ani to zužování problému na chemické zbraně není šťastné. Je to spíš projev našeho zoufalství. Myslíte si někdo z vás, že barelové bomby jsou méně hrozné? Nebo si myslíte, že komory na mučení jsou lepší věc, než chemické zbraně? Nebo že normální dělostřelecké bombardování, kdybyste viděli důsledky, tak si myslím, že byste nedokázali říct, že je to lepší, než použití chemických zbraní. To je pouze zjednodušení věci, abychom se měli čeho chytit v situaci, kdy de facto nemáme strategii,“ zaznělo od pultíku.

Pak dostal slovo jeho stranický kolega Jaroslav Foldyna a dle očekávání atmosféra zhoustla. Foldyna připomněl historickou zkušenost s pochybnými bombardovacími nálety organizovanými západními zeměmi, zejména nálety na Jugoslávii z roku 1999.

„Já naprosto vnímám tu velmi složitou situaci pro pana premiéra v demisi Babiše. Ona tenkrát na českou vládu klekla paní Albrightová a česká vláda také souhlasila s tím, že budou americká letadla a letadla NATO lítat přes naše území,“ sdělil.

Vrcholem debaty ovšem bylo další vystoupení komunisty Leo Luzara. Podle něj je debata o Sýrii „velmi výživná“ a málokdy se stane, aby se nám jeden den tvrdilo, že se nic neděje, a druhý den skoro vypukla válka.

„Je to možná překvapivé, nebo už jsme tak lhostejní, že jsme si na to zvykli, že se prostě některé státy domluví, využijí své vojenské převahy, a pošlou Tomahawky jenom tak někde na nějaké cíle, a že se domnívají, že dělají dobro. Takové – s prominutím, a za ten výraz se hluboce omlouvám – dobroserství může vést k velice vážným událostem, které se můžou následně stát,“ vypálil komunista.

Všem, kteří podobné akce podporují, pak Luzar připomněl, že v českém trestním zákoníku stále existuje § 407 , který hovoří o „podněcování útočné války“ s trestní sazbou až pět let vězení.

Luzar připustil, že jsme součástí NATO. Jenže nyní se tři členové této organizace utrhli a rozjeli za zády spojenců soukromou válečnou ofenzivu.

A v kanonádě hned pokračoval Radim Fiala z SPD: „Česká republika se ocitla v situaci, kdy fakticky neexistuje vlastní bezpečnostní a zahraniční politika. Tady je zbytečné si cokoli nalhávat. Pokud v Bruselu, v Londýně, v Paříži, ve Washingtonu rozhodnou, Česká republika udělá cokoli, byť by to znamenalo její sebezničení. Nedělejme si žádné iluze“. Je podle něj potřeba si konečně položit otázku, zda se máme slepě a bezhlavě podřizovat zájmům EU nebo NATO.

Události posledních dní prý jasně ukázaly, proč SPD usiluje o referendum i v mezinárodních otázkách. „Hájíme referendum proto, že chceme, aby každý vnímal, že zde žije v České republice přes 10 mil. občanů, kteří mají suverénní právo rozhodnout o svém osudu, že to nejsou nevolníci ani Bruselu, ani Washingtonu, ani odněkud jinud, že to jsou lidé, kteří mají právo rozhodnout o svém osudu a o osudu své země,“ vysvětlil Fiala.

Pak si vzal slovo lidovec Ondřej Benešík, který reagoval na Jaroslava Foldynu a připomněl mu, že bombardování Jugoslávie v roce 1999 schválila vláda Miloše Zemana, ačkoliv dnes je z neznámých důvodů připisováno prezidentu Václavu Havlovi, který o ničem nerozhodoval.