Klub Saša. Všichni europoslanci ODS provázáni

10.06.2024 21:50 | Analýza

Nejsilnější vládní strana ztratila jeden europarlamentní mandát a vyšle do Bruselu tři poslance. Zajímavostí je, že vedle lídra kandidátky Alexandra Vondry je to Veronika Vrecionová, která je matkou jeho syna a Ondřej Krutílek, který mu minulých pět let v Bruselu dělal asistenta.

Klub Saša. Všichni europoslanci ODS provázáni
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební štáb SPOLU. Koalice ve volbách do Evropského parlamentu skončila druhá se šesti mandáty

Nabízíme analýzu volebního úspěchu či neúspěchu všech, kteří dostanou v Bruselu nějaké zastoupení.

Hnutí ANO

Hnutí ANO volby vyhrálo, ačkoliv se marketéři, zejména ti, kteří vedli neúspěšné subjekty, budou snažit předstírat, že se o žádnou výhru nejedná. O čtyři procenta více než SPOLU se jinak než úspěch označit nedá, a Babiš tak bude mít celkem sedm europoslanců a europoslankyň. To je teoreticky o jednoho více než v minulých volbách.

V praxi je to ale mnohem více. V podstatě hned po minulých volbách v roce 2019 utekla z ANO čerstvě zvolená europoslankyně Radka Maxová, která dříve patřila k progresivnímu křídlu ANO, k sociálním demokratům. Kromě toho jako europoslankyně končí Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které v ANO zbyly ještě z doby, kdy se o evropskou politiku ANO staral Pavel Telička. Ten se s Babišem rozešel ve zlém, založil pak eurofilní stranu HLAS, která i přes značné výdaje na kampaň nedostala více než 2,5 % hlasů. (Kandidovala i letos, s výsledkem 0,21 % – pozn. red.). Tentokrát jsou všichni europoslanci „kádři“, tedy by se žádný útěk s mandátem konat neměl. Vracejí se europoslanci Knotek, Kovařík a Hlaváček, k nim přibývá bývalá ministryně Dostálová, expert ANO na zahraniční politiku Bžoch a také bývalá hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Poslední jmenovaná sice ANO moc dobré jméno nedělá, ale nic nezkazit v Bruselu je poměrně jednoduché.

Co je zajímavé, výsledek ANO je menší než obvykle více než třicetiprocentní preference v průzkumech, ale shoduje se skoro navlas s volebním jádrem ANO, alespoň tak, jak ho zjistila agentura Median.

Úspěch ANO má tři vysvětlení, ani jedno není zrovna zvlášť pozitivní pro Petra Fialu, který má Andreje Babiše stále jako svého hlavního konkurenta. První je, že se voliči ANO naučili chodit volit své hnutí úplně do všech voleb, ať už jsou jakkoliv nevýznamné. Prostě to Babišovi hodí. Což by v praxi znamenalo, že v každých volbách má Babiš svých 26 % jistých. Slovy Jiřího Paroubka: kdo z vás to má? Fiala rozhodně ne.

Druhé vysvětlení je, že volby byly do značné míry referendem o současné vládě, a Petr Fiala a spol. tak voliče Babišovi, ale i jiným svou politikou nahráli. Není se moc co divit, vláda u Green Dealu kličkuje, zákaz spalovacích motorů domluví, aby ho pak slavnostně odsunula, a Rakušanova obrana migračního paktu také na věci nepřidá. Tomu by odpovídala i zvýšená volební účast 36 %.

Třetí vysvětlení je, že se voliči ANO ve skutečnosti zase tolik k „nevýznamným“ volbám chodit nenaučili. Jenom jich je tolik, že i když jich přijde jen část, Babiš volby s přehledem vyhraje. V takovém případě se má Fiala a spol. za rok na co těšit.

Koalice SPOLU

Projekt SPOLU pokračoval i ve volbách do europarlamentu. Možná z nutnosti, předsedové tak nějak cítí, že dvě strany ze tří v této koalici už hranici pěti procent s jistotou nepřekročí. A i když si strany pohoršily, nejedná se o závažnou prohru, skutečná ztráta je jeden mandát. Ta ovšem jde na vrub ODS, tedy nejsilnější strany v koalici. Opakuje se tak scénář z parlamentních voleb v roce 2021, kdy TOP 09 a KDU získaly poslance na úkor ODS.

Kandidátka SPOLU slibovala bratrovražedný kroužkovací boj, už když byla sestavena. V tomto ohledu nezklamala. Ale kroužkovači tentokrát neuspěli, hlavní tváře si posty udržely. Saša Vondra, Luděk Niedermayer, Veronika Vrecionová, Tomáš Zdechovský, Ondřej Krutílek i Ondřej Kolář se do europarlamentu všichni dostali v souladu s tím, že byli v první šestce na kandidátce.

Ale když se podíváme na další kandidáty, lidovec František Talíř obdržel skoro 31 tisíc preferenčních hlasů a dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová, známá zejména z kauzy nedoprovázených dětí, dokonce necelých 32 500. To je více než třeba pětka na kandidátce Ondřej Krutílek z ODS, který dostal „jen“ 20 a půl tisíce kroužků. Šojdrová měla i více preferenčních hlasů než Ondřej Kolář z TOP 09 (31 623). Jenže na skákání je potřeba pět procent všech voličů, a to Šojdrové o pár set kroužků uteklo, a tak z europarlamentu nedoprovázena odchází. A není ani první náhradnicí.

Ačkoliv celkově se o žádný velký úspěch nejedná, individuálně ano. Všech šest europoslanců má na dalších pět let zajištěnou budoucnost. To je úspěch zejména pro Ondřeje Koláře, který z postu českého poslance odchází na lukrativnější post europoslance, a nemusí se tak starat, co bude za rok, až voliči budou volit český Parlament a potažmo i českou vládu.

A potlesk patří i Sašovi Vondrovi, který se do europarlamentu nejen s přehledem dostal, ale má v něm jako kolegy jednak matku svého syna, ale také svého bývalého šéfa kanceláře Krutílka. Oddechnout si může Tomáš Zdechovský, který s 67 tisíci preferenčních hlasů nebyl v ohrožení. Ale lidovci jako takoví pohořeli. Skákání se nekonalo a je otázkou, zda i v příštích volbách ve SPOLU nezavedou nějaká protiskokanská opatření. Koneckonců tak z kandidátky zmizel i Hayato Okamura.

Přísaha a Motoristé

Že si Přísaha s Motoristy sáhne na mandát, se podle veřejných i interních průzkumů čekalo. Ale že bude podle výsledků třetí, to je skutečným překvapením. I když ne takovým, jak by se zdálo. Ve studentských volbách byla koalice Přísaha s Motoristy druhá hned za SPOLU. Což naznačovalo, že i tuto velmi volebně aktivní demografickou skupinu měla pokrytou. Přidejme k tomu znechucení některých členů ODS z toho, jak servilně se vláda chová k Bruselu, a na úspěch bylo zaděláno. Dá se říci, že Motoristé s Filipem Turkem byli IT stranou těchto voleb.

Sám Turek, na kterého v posledních dnech kampaně vyhrabali všechno možné, obdržel skoro 50 % všech preferenčních hlasů, což je v těchto volbách rekord. Podobný výsledek má z úspěšných stran jen Kateřina Konečná s více než 40 procenty. Je těžko říci, zda antikampaň Turkovi spíše pomohla, nebo mu uškodila, pozornost tisku ho nepochybně proslavila. Obvinění z neonacismu a vydávání ezo knížek sice asi Turkovi ubraly na mainstreamové přitažlivosti, jenže volby do europarlamentu stejně nejsou mainstreamovou záležitostí a ti, kdo dají na mediální obraz, Turka zřejmě volit nehodlali. A naopak ti, kdo mu nejvíce nadávali, by k volbám přišli tak jako tak.

Preferenční hlasy pak v koalici dostala samozřejmě dvojka na kandidátce Nikola Bartůšek, dále šéf Motoristů Macinka, ale i samotný Robert Šlachta, který je tak prvním náhradníkem.

Zisk dvou mandátů místo jednoho znamená hned několik věcí. Koalice může fungovat i v dalších volbách. Koneckonců v těch posledních Šlachtovi skutečně mnoho nechybělo do toho, aby se dostal do Sněmovny. A vzhledem k tomu, že mandáty jsou rovnoměrně rozděleny, nikdo si nemusí připadat ošizen, že hlasoval pro „svou“ stranu či hnutí, ale zvolen byl „jen“ koaliční politik.

STAČILO!

Když v roce 2021 vypadla sociální demokracie a komunisté z českého Parlamentu, málokdo by si asi vsadil na to, že to budou právě komunisté, kteří budou mít comeback. Ale povedlo se. Zleva i zprava se ozývalo, že se Kateřina Konečná do Bruselu dostane, protože si to v médiích i na sociálních sítích odpracovala. Práce se vyplatila, Konečná zůstává europoslankyní.

Pomohlo jí hned několik věcí. Fialova vláda. Hlas pro Kateřinu Konečnou byl skutečně protestním hlasem proti vládě pětikoalice. Konečné se nejednou podařilo přinutit vládní politiky reagovat na její výpady, někteří se na jejích prohlášeních zviditelňovali sami, zesměšňování se jí dostalo i od Novinek. Konečné zřejmě prospěl i principiální a jednoduchý přístup ke konfliktu na Ukrajině. Žádné vytáčení ani snaha působit intelektuálně, ale jednoduché „chceme mír“. Šéfce komunistů v tomto ohledu pomohlo SPOLU svou militantností vůči Rusku, zejména Jana Černochová a její stíhačky za více než 100 miliard.

Dále spojení s odpadlíky z PRO. K nim se dá počítat i Ondřej Dostál a Petra Rédová. Konečná spojila síly velice inteligentně. Zatleskat je nutné i Ondřeji Dostálovi, který začal coby zdravotnicko-právní expert Pirátů, během covidu publikoval neveřejné statistiky, které dostávali senátoři, je velice aktivní na sociálních sítích a jako jediný z tváří odpůrců covidových opatření nyní slaví politický úspěch.

I rebranding na STAČILO! byl úspěšný v tom, že voliči komunistů věděli, koho volit, ale zároveň už zmizela přece jen kontroverzní značka KSČM, která navíc byla spojená s funkcionáři typu Vojtěcha Filipa a volebním neúspěchem v roce 2021. Což zřejmě pomohlo přilákat nespokojené voliče sociální demokracie, kteří měli na výběr, zda volit akční Konečnou a STAČILO! s celkem jistou šancí na postup, nebo vykotlanou Sociální demokracii, která už ani nekandidovala pod původním názvem.

A že komunisti se nevolí? Letos budeme slavit 35 let od pádu komunismu. Málokterý strašák vám vydrží fungovat 35 let. Zvlášť když se v mezičase v Evropě znormalizovali komunisté s ještě úchylnějším programem.

Hnutí STAN

V minulých volbách do europarlamentu STAN kandidoval společně s TOP 09, což jim vyneslo jednoho europoslance. V počtu europoslanců si STAN polepšil, ale tentokrát kandidují sami a počet mandátů tomu odpovídá. Vzhledem k tomu, kolik „profesionální“ kampaň asi stála, to není nic moc.

Z europarlamentu mizí europoslanec Polčák, jehož jméno se také objevilo ve spojitosti s kauzou Dozimetr, takže není divu, že tentokrát nekandiduje. Nahradí ho neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová a bývalý poslanec Farský. I u STAN se skákalo. A to z osmého místa. Běloruský emigrant Andrej Poleščuk získal dvacet a půl tisíce hlasů. Neohrozil ani Nerudovou, ani Farského, ale je z něj první náhradník. Poleščuk je známý ze sociálních sítí svým informováním o situaci na Ukrajině. Tentokrát ale zřejmě nehrozí, že Farský zmizí za oceán si dodělávat vzdělání, jako se to stalo krátce po volbách v roce 2021.

Významný počet preferenčních hlasů získal také proevropský aktivista Adam Trunečka, byť na skákání to nestačilo. Zajímavé ale je, že získal v podstatě šestkrát více preferenčních hlasů než jeho šéf Martin Exner, kterému v českém Parlamentu dělá asistenta.

Zajímavé je, že preference Pirátů a STAN jsou v podstatě stejné jako v roce 2021. Na jednu stranu je to pro STAN dobré, stává se etablovanou stranou. Ale jednociferný výsledek není zrovna dvakrát bezpečný. Nabízí se otázka, zda by STAN neměl výsledek lepší, kdyby nevsadil na marketingový produkt Danuše Nerudová. Je možné, že pár hlasů STAN přitáhla ze své pozice otloukánka. Ale její výkony v debatách byly nevalné a kandidatura do europarlamentu těsně po prezidentských volbách byla hodně okatým znakem, že Nerudová chce nějakou funkci, je ochotná kvůli tomu říkat cokoliv a STAN je hnutí, kde říkat cokoliv, co se líbí, bude fungovat.

Piráti

Piráti si pohoršili. Hodně. Ze tří na jeden mandát je jasná známka toho, že nadšení, které Piráty vyneslo v hojném počtu do Parlamentu v roce 2017 a do europarlamentu v roce 2019, už opadlo. Za tu dobu stihli lidé Piráty poznat a Piráti se změnit na establishmentovou stranu, ne nepodobnou progresivní části sociální demokracie. Strana tak ztrácí své věrné voliče, pro které se moc změnila, a zároveň se jí nedaří si získat mainstream. Jeden mandát ve volbách, kde by voliči Pirátů měli být aktivizovaní, tomu odpovídá.

Kromě toho u Pirátů proběhl skutečný bratrovražedný boj, tak bratrovražedný, že nakonec vyhrála „sestra“ Gregorová. Není divu, když jednička na kandidátce byl nemastný neslaný Marcel Kolaja. Ale o mandát soutěžilo hned několik pirátských osobností. Mimo jiné „Ježíšek“ Ferjenčík, pro kterého je to už několikátá prohra v řadě. Měl v podstatě stejný výsledek jako mandát obhajující Mikuláš Peksa. Pak kladenská pirátka Klusová. Ale s 23 388 hlasy zvítězila Markéta Gregorová. Kdo chce vědět proč, musí na Pirátská fóra.

SPD

Teoreticky je na tom SPD pořád stejně. Začala s Ivanem Davidem, skončila s Ivanem Davidem. Ale 9,14 % a 5,74 % je dost velký rozdíl. Dostat do europarlamentu jednoho europoslance místo dvou je rozdíl (i když Hynek Blaško z SPD následně utekl). Sázka na Trikoloru evidentně nevyšla, stejně jako sázka na Petra Macha.

Ukázalo se, že volební jádro SPD je přibližně pětiprocentní. A nemá rádo přivandrovalce a oportunisty. Tuto definici Petr Mach i Zuzana Majerová splňovali a zároveň neměli dostatečnou sílu vlastních voličů, kterou by přivedli. Vítězem se tak stal Ivan David, který sice nevyvíjel žádnou horečnou aktivitu, ale zato v ní byl konzistentní. Vítr z plachet SPD tentokrát ukradla Kateřina Konečná, která dokázala voliče přesvědčit, že nejvíc Fialově vládě zatopí, když dají hlas jí. Je to významné upozornění, že být „tradiční, etablovaná protestní strana“ je protimluv a model SPD nemusí vydržet věčně.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Nejsilnější vládní strana ztratila jeden europarlamentní mandát a vyšle do Bruselu tři poslance ???????, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusebolero22 , 11.06.2024 12:34:29
Máte tam chybu ! Od 9.10. 2021 tato strana NEEXISTUJE ! Existuje jen tlupa slepence SPOLU, tak to chtěl kovaný soudruh Pavlík z Neústavního soudu . Prosil bych opravit nadpis ! Děkuji za pochopení !!

|  7 |  0

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…