„Dřív jsem psal proto, že jsem měl pocit, že nějaké informace chybí. Teď píšu proto, že mám pocit, že se jiní lidé psát bojí,“ popsal Vladimír Pikora na úvod současné rozpoložení společnosti.

Pak se z pohledu ekonoma rozpovídal o revoluční myšlence „nepodmíněného příjmu“, pevné částce, na kterou by měl mít nárok každý. Argumentují přitom klimatickou krizí, technologickým rozvratem a průmyslovým přechodem.

„Já tomu říkám bez práce koláče,“ poznamenal k tomu Vladimír Pikora. Je to podle něj něco absolutně nemravného.

A tato myšlenka není úplný bizár. Třeba v Anglii teď chtějí testovat, jaký bude mít na lidi dopad, když budou mít zaručený měsíční příjem v přepočtu 44 tisíc korun.

Testování dopadu na psychiku má na náhodně vybraném vzorku trvat dva roky, což je podle Pikory strašně krátká doba.

Autoři nápadu mluví o tom, že tento garantovaný příjem zajistí, že nikdo nebude mít existenční starosti. „Přesně o tom to je. To budou ty bezstarostné květinové děti, co budou sedět na pláži a budou kouřit,“ tuší ekonom.

Margaret Thatcherová by k tomu prý určitě poznamenala něco o komunistech. On sám si myslí, že takové pokusy na lidech, které už byly zkoušeny na mnoha místech světa, nemohou dopadnout dobře.

Zatímco se všude ve světě píše o tomto nesmyslu, tak státy ani nevědí, jak se zvládnou postarat o své starobní důchodce.

Jak nás tímhle může Stanjura uklidňovat?

Rozpočet se nám, respektive ministru Stanjurovi, řítí do katastrofy, třebaže jeho příjmy od začátku roku stouply o 9,8 procenta. Podle Pikory je ale divné, že příjmy nerostou ani o inflaci. Vysvětlením může být buď nějaký problém při výběru daní, nebo velmi slabá poptávka v ekonomice.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob vyskočilo o 26 procent, což je podle Pikory ohromné číslo, stejně jako daň z příjmu osob právnických, která roste o 21 procent. Naopak slabý je výběr DPH, ten roste jenom o sedm procent. A jednoznačně to ukazuje, že slábne poptávka.

„To je ohromný průšvih, protože DPH je dojná kráva rozpočtu,“ varuje ekonom.

Ještě větší průšvih je ale na straně výdajů. Ty rostou oproti příjmům dvojnásobně.

„Ministr Stanjura nás uklidňuje, že je to v pohodě a že vybere příjmy z windfall tax. Já nevím, jak nás tímhle může uklidňovat, když už dneska víme, že ty dvě nové daně nepřinesou sto miliard, jak se původně plánovalo, ale jen čtyřicet. Takže šedesát miliard se někde ztratilo. A těch čtyřicet nás nevytrhne, aby to změnilo situaci,“ obává se ekonom.

Již nyní je prý zjevné, že jeho rozpočet bude ten nejhorší v dějinách. Průšvih byl podle Pikory vidět už po prvním kvartále a už v tu chvíli měl ministr zasáhnout a začít škrtat. „V březnu už byl schodek 166 miliard, šílený číslo. Mohl s tím něco dělat,“ nechápe ekonom.

Místo toho zaspal a až teď začíná mluvit o tom, že by možná mohly poklesnout mzdy ve státní sféře o pět procent. Přičemž vůbec není zřejmé, jestli to plánuje ještě letos. A o propouštění ve státním sektoru se nemluví vůbec.

„Kdybych já byl ministr financí, tak bych nešel po výši mezd. Státní zaměstnanci mají být dobře placeni, ale jeden musí být schopen pracovat za stávající dva,“ navrhl řešení.

Není to jen ve státní správě. Ve školství máme kvůli projektu inkluze velké množství asistentů a pak se divíme, že nemáme na to, abychom učitelům přidali.