„Prezident má z hlediska Ústavy v oblasti zahraničí největší exekutivní pravomoci, může tedy být ministru zahraničí silným protihráčem. Proto se mu také hodí, když na postu ministra zahraničních věcí bude člověk, který nepatří v řízení čehokoli k nejzkušenějším a který v zahraniční politice nemá silný profil," píše Fischer ve svém komentáři pro Hospodářské noviny.

Zaorálek prý nepřichází do Černínského paláce úplně připraven. Jako první náměstek by mu měl asistovat exředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák, který je ale podle Fischera spíše politický myslitel než politický diplomat. Na praktické řízení ministerstva tak Zaorálek nikoho nemá.

Na druhou stranu Zeman se opírá o služby "protřelého diplomata" Hynka Kmoníčka. „Prezident tak bude mít proti Zaorálkovi obrovskou personální výhodu," konstatuje komentátor.

Zahraniční politika - to je pan prezident

Mnohem důležitější výhodou jsou podle Fischera Zemanovy vyhraněné názory na světové dění. „Ať už jde o ekonomickou diplomacii, vztah k Izraeli, Německu, Rusku, Americe či o budoucnost EU - všude má Zeman jasno. Lubomír Zaorálek je v tomto ohledu spíše nepopsaný list," shrnuje autor komentáře.

Jak Drulák napsal ve své knize, Západ může pozvolna, po několik generací upadat, nebo se naopak náhle zhroutit. Jak to dopadne, nezáleží pouze na událostech a silách, které nikdo neovládá, ale také "na nás".

„Zahraniční politika - to je pan prezident! Dokud si ono 'na nás' nový šéf diplomacie nevyrýsuje, zůstane to tak díky systematické a cílené aktivitě Hradu a jeho mužů až do konce mandátu Sobotkovy vlády," uzavírá Petr Fischer.