„Ruský prezident si opět skvěle pohrál se Západem,“ píše Buchert a přirovnává jeho zásah v Sýrii k loňské anexi Krymu, kdy proti tomu také v závěru nikdo nemohl říct ani slovo. Podle Bucherta tato situace ukazuje na dvě hlavní věci. Tou první je skutečnost, že americký prezident Obama nemůže nic, stejně jako jeho evropští spojenci, a naopak Rusko může dělat, co se mu zlíbí.

Buchert zároveň tvrdí, že ruská vojenská operace v Sýrii není zdaleka první prohrou USA a Evropy na syrském bitevním poli. A všechno s nimi spojené pak zabránilo Západu v tom, utřídit si myšlenky, tudíž Západ dosud neví, koho má v Sýrii podpořit. „Dnes je země rozkouskovaná na desítky různých oblastí, které ovládají vláda, povstalci islamističtí i neislamističtí, Kurdové, pofiderní Islámský stát, teroristé z Hizballáhu atd. Výsledkem marasmu je i uprchlická vlna, která se valí na Evropu.“

První prohra Západu přišla v roce 2013, kdy v Sýrii došlo k použití chemických zbraní na předměstí Damašku. „Povstalci ohlásili 1 729 mrtvých (i mnoho dětí), Lékaři bez hranic 355. Zatímco OSN jednala, jak situaci vyřešit (a jako většinou nic nevyřešila), spasitel se objevil v Kremlu,“ píše Buchert o tom, jak prezident Putin přesvědčil Bašára Asada, aby odevzdal chemické zbraně, přestože se nikdy nepřišlo na to, kdo je použil. „Útok Západu se ale nekonal, diktátor Asad přežil,“ konstatuje Buchert.

A další přišla právě teď. „Zatímco demokraté diskutují, autoritářský Putin už v této zemi bombarduje. Ovšem ne Islámský stát, jak by jeden čekal, ale protivládní rebely,“ píše Buchert, podle kterého jde Putinovi hlavně o udržení Asada u moci, a proto „bude bombardovat všechny bez rozdílu“.

Celý text zde

„Putin se prostě rozhodl, že všem ukáže, jak se to má dělat,“ tvrdí Buchert a dodává: „Oznámil to v New Yorku Obamovi a bylo.“ A všichni se podle Bucherta tváří překvapeně, ač Putin do Sýrie posílal jednotky, zbraně i vybavení už začátkem července. A nyní, jelikož je Rusko stálým členem Rady bezpečnosti, nezbývá ostatním postupovat v Sýrii jinak, než s Putinovým svolením.

Podle Bucherta však udržení Asada u moci ani porážka Islámského státu nic nevyřeší. „Objeví se nové skupiny (na severu jsou navíc Kurdové toužící po samostatnosti) a s velkou pravděpodobností se zopakuje peklo Afghánistánu, kde se válčí desítky let,“ konstatuje Buchert, podle kterého nás možná v nejbližší době čekají teroristické útoky přímo v Evropě. Protože spousta islamistů je ze zahraničí a má pas Evropské unie.

Podle Bucherta nám tedy už nezbývá nic jiného, než se i přes náš věhlasný ateismus začít „modlit k Bohu všemohoucímu, aby si nemohlo Rusko pořád dělat, co chce“. Protože už jsme si tím jednou sami prošli, a to by se nikdy nemělo opakovat.