„Mohli bychom se smát zakrývání soch. Mohli bychom nad tím vším mávnout rukou jako nad problémy bohatých v okurkové sezoně – kdyby se v debatě o soše maršála Koněva neukazovaly temné proudy našeho přemýšlení o světě, dějinách i nás samých,“ míní Kamberský. Připomněl, že Koněv byl prvním velitelem spojeneckých vojsk, která vstoupila do metropole a osvobodila většinu území tehdejšího Československa. 

„Snahy zbavit se všeho, co momentálně nemáme rádi, snaha překreslit historii dle aktuálních preferencí, snaha popřít vše, čím jsme kdysi byli, je jedním z nejhloupějších rysů jakéhokoli politického aktivismu. V tomto pohledu není zásadního rozdílu mezi stržením sochy Neposkvrněné Panny Marie v roce 1918 a po všech stránkách poskvrněného maršála Koněva,“ míní Kamberský a připomíná, že u pomníku je tabulka, jež připomíná maršálovu odpovědnost za neslavné skutky. 

„Pokud budeme odstraňovat sochy všech, kdo se dopustili něčeho nekalého, nakonec odstraníme i všechny vesnické křížky: ve jménu Ukřižovaného se také napáchalo spousta zvěrstev,“ dodal Kamberský a poukázal, že by v dnešní době nemusela obstát ani socha Kryštofa Kolumba či George Washingtona.

„Polévat památníky barvami je bezpochyby vandalství – a zároveň legitimní politický protest. Ale pokud starosta Prahy 6 neznámé lidi, kteří sochu umyjí, nazve doslova „ruskými trolly“, zůstává rozum stát. A co je nejsmutnější: ti samí lidé, co devastují pomníky Rusů v Česku, se strašlivě pohoršují nad tím, jak na území bývalého Sovětského svazu panuje zdrženlivost vůči památníkům padlých československých legionářů...“ uzavřel.