Podle Nováka totiž lidé na Krymu zcela nepochybně ještě budou Ukrajinu potřebovat. A to do té míry, že na ní budou závislí. Voda, elektřina i všechny další suroviny totiž na poloostrov tečou z Ukrajiny. Například bez vody z Dněpru, která na Krym teče za Brežněva vybudovanými kanály, bude najednou chybět až osmdesát procent současné spotřeby. Mimo to by zkolabovalo krymské zemědělství, včetně vyhlášených místních vín.

Stejných osmdesát procent by chybělo v případě elektrické energie. Malé místní termální elektrárny k pokrytí potřeb poloostrova rozhodně nepostačí. Kromě toho musí přes Ukrajinu proudit veškeré zásobování, protože nová republika Ruské federace nemá se svou domovinou ani metr suchozemské hranice. Premiér Medveděv už sice navrhl výstavbu silnice a železnice přes Krčskou úžinu, jenže ta se bude stavět roky.

Nedá se očekávat, že by Kyjev sáhl přímo k uzavření kohoutků. Nevyhnutelná humanitární katastrofa v Rusku by nepochybně vedla Moskvu k razantním odvetným sankcím, například k zastavení dodávek plynu na Ukrajinu a dále do celé Evropy. A konečnou možností je vždy demonstrace síly, jak naznačil už o víkendu výsadek 120 ruských vojáků za hranice Krymu, oficiálně k ochraně rozvaděče zemního plynu.