Němečtí průmyslníci hledí do budoucna s chmurnými vráskami ve tváři, upozornil server magazínu Der Spiegel s tím, že Federace německého průmyslu (Bundesverband der Deutschen Industrie – BDI) hledí do budoucnosti s pesimismem, protože očekává pokles výroby u průmyslových podniků. Nezdá se tak, že by se nelehká situace německé ekonomiky měla začít zlepšovat.

„Německý průmysl čeká další těžký rok. Očekává se, že výroba klesne o 1,5 procenta ve srovnání s rokem 2023, oznámilo průmyslové sdružení BDI na veletrhu v Hannoveru. BDI očekává stagnaci vývozu zboží v roce 2024 poté, co loni klesl o 1,5 procenta. … Asociace, která byla nedávno jedním z nejtvrdších kritiků kancléře Scholze, je pesimistická i pro ekonomiku jako celek. V této zemi BDI očekává v roce 2024 růst jen 0,3 procenta, zatímco světová ekonomika má růst o tři procenta. To by znamenalo, že Německo by mezi velkými průmyslovými zeměmi opět zaostávalo,“ napsal server magazínu Der Spiegel.

Prezident BDI Siegfried Russwurm prohlásil, že Německo se stále vzpamatovává z vysokých cen energií a z vysoké inflace.

S více než milionem zaměstnanců a ročním obratem více než 200 miliard eur je strojírenství považováno za páteř německé ekonomiky.

„Nové investiční projekty v současnosti probíhají především v zahraničí, například v USA. Pokud s tím něco neuděláme, povede to k pokračujícímu oslabování naší ekonomiky,“ varoval prezident Svazu německého strojního a rostlinného inženýrství (VDMA) Karl Haeusgen.

Může to být i tím, že Němci méně pracují, na což upozorňuje agentura Bloomberg.

Německý ministr financí Christian Lindner do toho praštil, napsala agentura Bloomberg k debatě o německé ekonomice. Lindner řekl, že „v Itálii, Francii a jinde pracují mnohem více než my“. Generální ředitel Deutsche Bank AG Christian Sewing v lednu naznačil svůj nesouhlas se čtyřdenním pracovním týdnem a vyzval Němce, „aby více pracovali a pracovali tvrději“.

K tématu se vyjádřil v době, kdy si němečtí strojvedoucí po měsících protestů prosadili zkrácení pracovního týdne o 3 hodiny při zachování původních platových podmínek.

Růst produktivity od 70. let 20. století rychle klesá a nyní je těsně pod jedním procentem ročně.

V Německu také roste nemocnost.

Zatímco v roce 2008 byl zaměstnanec na nemocenské v průměru 12,6 dne, v roce 2022 to bylo již o 10 dní více (22,6). „Nemocnost se zvyšuje, zejména u generace Z, a zejména duševní choroby jsou mnohem častější u mladších zaměstnanců,“ řekla BILDU odbornice a právnička Susanne Nickelová.

„Kromě požadavků na čtyřdenní pracovní týden už němečtí zaměstnanci pracují v průměru o 3,8 hodiny týdně méně než v roce 1991. V evropském srovnání bylo Německo v roce 2022 pod evropským průměrem s týdenní pracovní dobou 34,7 hodin (37,0 hodin), což je historicky nejnižší úroveň,“ napsal k tomu server nejčtenějšího německého listu Bild.

Důvodů klesající ochoty Němců pracovat je mnoho. „Pro mnoho lidí už práce nemá takový význam, jaký měla pro poválečné generace. Dnešní generace si na stávající prosperitu v naší zemi zvykly,“ říká Ulrich Kater, hlavní ekonom Deka-Bank, pro BILD.

Server listu Handelsblat upozornil, že podnikatelé jsou z kancléře Olafa Scholze poněkud zoufalí, neboť se jim zdá, že kancléř před problémem zavírá oči a nechce problémy churavějící ekonomiky řešit.

„Řada zástupců byznysu zpočátku do semaforové koalice vkládala velké naděje. Teď se ale šíří zklamání – i proto, že lidé mají pocit, že kancléře už není slyšet,“ uvedl server. „Německo má za sebou ‚dva ztracené roky‘,“ poznamenal již zmíněný šéf BDI Russwurm.