„Přijde sem blbeček, vidí ruskou vlajku a už jsme dezoláti, i když je to staroruská, císařská vlajka,“ provádí mne po kovárně umělecký kovář Jiří Štrunc, známý z „aféry“ odstraněné části sousoší nad Plzní . „A už je to špatně. Tady pak máte švýcarskou vlajku, ale té si nikdo nevšimne. Kdybychom našli na skládce obrázek Hitlera, tak si jej sem dáme, protože tady je svobodné místo. Ale přijde blbec, kterého se to dotkne. Přijdou sem lidé z církve, vidí Ratzingera, který měl prokazatelné styky s Hitlerjugend a s fašisty, a my jsme k tomu napsali Adolfovo kluk, a ty církevníky to už rozzuří. Tady máme Venu Havla, přes něj máme pásku KSČ Smědčice 1947, kterou našli klempíři někde na půdě a my jsme tam našli také Ecce homo, tedy ejhle člověk. A je tam napsáno malý roztomilý brebta. A to jsme psali, když se dostal k moci. A tamhle je s Madlen Albrightovou, Mařenkou Korbelovou. Přijdou sem havlisté a po**rou se.“

Rozčílí každého?

„To jsou prostě všechno vzkazy pro generace,“ konstatuje dále bývalý hasič, cestovatel, nekonformní člověk. „Nebo Občanské fórum… abyste si nás pamatovali, kam jste nás dostali… to je plakát, který tenkrát byl. No a pak tady máme Dlouhého, který prodal škodovácký gigant Němcům za korunu. Revolucionář. A nyní je šéfem podnikatelské komory a kandidoval na prezidenta!“

„To by bylo pěkné, oběhnout lidi ze začátku revoluce – Sládka, Dybu, Kočárníka…“ plánuje nebo spíše sní Štrunc. „Mám tady taky Aňáky. Jourová – největší nepřítel Česka. A dali jsme tam textík Na vás jsme také zvědaví – a pak už také ne, protože budou krást jako ostatní.“

Zakázky po téhle lapálii jsou nebo nikoliv? „Říkám – kdyby nebyli v Čechách zločinci, tak bychom nedělali. To jsou ti bohatí lidé. Přišli sami o sobě, a chtěli přispět a být na tom železném plátu, jehož jeden list jsme odstranili, tedy spíše deponovali zpět k nám do kovárny. Tak tedy ten, co dal třeba 5000 korun, tak by rádi, abychom je z toho seznamu nějak vygumovali. To byli ti malí frňousové.“