Stejně jako minulý rok se i letos u stánku nakladatelství Olympia, které je již desítky let pomyslnou vlajkovou lodí vydávající tituly Jaroslava Foglara, na proslulého „Jestřába“ či „Rikitana“ (některé z přezdívek Jaroslava Foglara) vzpomínalo. Tentokrát při příležitosti uplynutí osmdesáti let od prvního vydání populárního příběhu Rychlých šípů.

Během „Dopoledne s Foglarem“, která Olympia na knižním veletrhu Svět knihy pořádá, bylo možné na místě odchytit například posledního z pokračovatelů kreslířské tradice Rychlých šípů Milana Tesleviče. Teslevič je oficiálním kreslířem Foglarových příběhů pro nakladatelství Olympia od devadesátých let. Jak ale přiznal ParlamentnímListům.cz, grafickému ztvárňování Jestřábových příběhů se věnuje už od „klukovských let“. Začal prý, když mu bylo asi deset.

Teslevič si předsevzal, že do komiksové podoby, která je současným mladým čtenářům podle něj bližší, převede všechna Foglarova díla. A vzhledem k tomu, že foglarovek je 25, má ještě co dělat. „Zbývá mi jich strašně moc,“ přiznal s úsměvem.

„Začal jsem s Hochy od Bobří řeky, potom přišel Přístav volá a nyní mám doma rozdělaný Boj o první místo,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Teslevič. „Většinou zvládnu komiksově ztvárnit jednu foglarovku o stovce až stodvaceti stranách za rok,“ dodal. „Ilustruji klasické foglarovky a kromě toho jsem dělal i dvě velké obrázkové knihy,“ pochlubil se.

Další z Foglarovců, Jiří Polák, následně u stánku Olympie představil knihu Kluk ze Žižkova o životě známého českého herce Jiřího Krampola. „Chtěl jsem v knize představit Jirku Krampola nejenom jako herce, ale především jako člověka,“ sdělil návštěvníkům úvodem.

Typickej Žižkovák…

„Myslím, že je to dobře zvolený název. Jirka Krampol se sice na Žižkově nenarodil, ale od malinka tam už vyrůstal. Takže je to typickej žižkovák,“ sdělil Polák ParlamentnímListům.cz k názvu biografické knihy.

Kniha vznikala více než rok. Většina vznikala v jedné restauraci poblíž Pařížské ulice, kam chodí Jiří Krampol rád na pivo, pochlubil se Polák.

„Žižkov, to je prostě taková, jak se říkávalo, svobodná republika Žižkov. To je něco, co se nedá vysvětlit. Ale když je někdo ze Žižkova, tak je jinej než ti ostatní,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz Krampol, který se představení knihy sám zúčastnil, jak to vidí.

„Já jsem měl spolužáka, kterej bydlel o dva baráky dál, ale byl už z Vinohrad a byl jinej,“ dodal Krampol. „Je to neuvěřitelný, ale je to tak,“ uvedl. „Ta ulice, co vede od Bulhara nahoru na Ohradu, tak to je normálně americký Queens, to je k nerozeznání od Queensu, to je úplně neuvěřitelná podoba. Žižkov je prostě, Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni,“ upřesnil.

Politicky nekorektní Nacher

Aktuální a lehce ožehavé téma politické korektnosti přišel ke stánku Olympie představit v souvislosti se svou knihou Šílenosti doby korektní poslanec a lídr pražské kandidátky hnutí ANO do blížících se komunálních voleb Patrik Nacher.

„Kniha vypovídá o době, ve které žijeme, kdy často něco bereme jako normu a už se nad tím ani nepozastavujeme, a když se nad tím naopak někdo pozastaví, tak je označen za politicky nekorektního,“ představil Nacher publikaci úvodem.

Nacher se v knize, kterou ilustracemi doprovodila čtrnáctiletá dívka s poruchou zraku, dle svých slov snaží s ironickým nadhledem popsat některé prvky tzv. politické korektnosti z poslední doby a rovněž i fenomény s ní, tu více, tu méně, související. Některé z nich pak nazývá šílenostmi. Zhodnocuje tak věci typu změny textu národní hymny z důvodu politické korektnosti (tak, aby byla oslovení generově neutrální), možnost uvedení třetího pohlaví na rodném listě, které je nově možné uvádět v Německu. Zmiňuje ale i poněkud lehčí témata, jako například zrušení sexistické praxe přítomnosti spoře oděných slečen s deštníky na startovací čáře závodů Formule 1.