Podle slov Stanislava Křečka může mít rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) celkem zásadní význam pro poměry v našem školství. „Muslimský šátek je, bez ohledu na to, zda jej někdo nazývá ‚náboženským symbolem‘, či nikoliv, ve skutečnosti jen jednou z možných pokrývek hlavy, která i v našich končinách není nikterak neobvyklá. Správné bylo v těchto souvislostech poukazování na to, že již naše babičky atd. atd. NS tedy rozhodl, že žák při ‚teoretické výuce‘ může mít na hlavě pokrývku hlavy,“ píše Křeček. Nejvyšší soud však, podle něj, rozhodoval jen o některých žácích – o těch, kteří cítí nutnost mít na hlavě pokrývku hlavy z pocitu náboženského přesvědčení. 

„To prý Česká republika musí respektovat, neboť to plyne nejen z mezinárodních (evropských) dohod, ale i z naší Ústavy (čl. 16 Listiny základních práv a svobod). Rozhodl tedy NS o tom, že pokrývku hlavy při ‚teoretické výuce‘ mohou mít jen ti, kteří to zdůvodní náboženským přesvědčením?“ dodal Křeček otázku. 

A zároveň zmiňuje Listinu a to, že každý má také právo vyjadřovat své politické názory. „A tak co kdyby si někdo nechal na hlavě oranžovou čepici s názvem ČSSD,“ ptá se Křeček. 

„Může mít nezletilý žák své politické přesvědčení? Pokud může mít přesvědčení náboženské, pak bezpochyby může mít i přesvědčení politické, ať již si pod tím představíme cokoliv. Jsou si články 16 a 17 Listiny rovny? Zaručují rovná práva všem? Nebo některé právo je vyšší? Nebo prostým slovem – je náboženství něco ‚lepšího‘ než politika? V morální a etické rovině možná, ale v právu?“ zeptal se závěrem Křeček a podotkl, že k tomuto nám rozsudek Nejvyššího soudu vůbec nepomohl.