Ten dále upozorňuje, že z celkového počtu stovky tisíc členů politických partají, je zhruba polovina zástupců KSČM. Člen sociální demokracie rovněž tvrdí, že je třeba jít dál a uvědomit si, že také z tohoto necelého jednoho procenta občanů, kteří jsou zároveň členy stran, jsou vybíráni kandidáti do voleb zastupitelských orgánů. "Nelze se potom divit, že občané obecně nejsou spokojeni se svými zastupiteli nebo poslanci," píše ve svém textu pro ParlamentníListy.cz Lachnit (celé znění ZDE).

Zároveň upozorňuje, že ačkoli se většině populace nelíbí, co politická reprezentace předvádí, aktivně se do ní nikomu nechce. "Musím tedy říci, že to záleží jen na vás. Na občanech, kterým se prostě podílet na odpovědnosti nechce, ale vůbec jim to nebrání pouštět se s vervou do kritiky těch, kteří se o to pokoušejí. Nevolám po masových politických stranách. Nemám rád ten termín. Jenom bych rád, abychom si uvědomili, že pokud se sami do politického života nezapojíme, pokud nevstoupíme do žádné politické strany, těžko se může situace sama zlepšit."

Milion bývalých členů KSČ

Další z věcí, kterou Lachnit zmiňuje, je doba před listopadem 1989 a její propojení do současnosti. Místostarosta Prahy 5 připomíná, že v minulém režimu byl počet členů KSČ roven jednomu milionu. "Při počtu zhruba jednoho milionu členů KSČ v socialistické epoše a průměrné velikosti třígenerační rodiny je v naší zemi několik milionů lidí, kteří mají bezprostřední zkušenost s důsledky členství v politické straně, tedy komunistické, a kterým samotným nebo jejich blízkým toto členství buď zabránilo, nebo ztížilo profesní či služební postup. Nejprve jako „vyškrtnutým“ či „vyloučeným“, později pro změnu jako „bývalým“ komunistům. Od nich pak často slýcháme lapidární ponaučení: nikdy nevstupuj do žádné partaje, nevíš, kdo to proti tobě použije, kdy se ti to vymstí. Je to hloupé, ale na jejich okolí to bohužel působí a my nemáme dost argumentů, abychom to dokázali vyvrátit."

Cílem úvahy je podle jejího autora vyvolat diskusi. "Ale bez ohledu na tyto úvahy jsem přesvědčen, že se tomuto tématu nesmíme vyhýbat, pokud opravdu chceme alespoň něco změnit na dosavadní politice, která není občany ani zdaleka vítána s nadšením. Beze mne to půjde. Bez vás ne," uzavírá Lachnit.