Existuje hra „modrá velryba“ – nebo je to spíše výmysl? Ať už je to tak či onak, Miroslav Hudec upozorňuje na skutečnost, že podivné sebevraždy mladých lidí v různých koutech světa jsou faktem a mladí lidé, jejichž duše je mnohdy velmi nestálá, mohou pod dojmem těchto zpráv dělat nepředloženosti.  

„Spekuluje se, pravda, že i v minulosti se objevovaly sebevraždy módní, bez konkrétního osobního motivu. Jako častý příklad bývá některými autory uváděna vlna sebevražd mladých lidí po prvním vydání Goethova románu „Utrpení mladého Werthera“ v roce 1774. Román je psán formou dopisů, což je osobnější, citově působivější a může to nakonec trochu připomínat dnešní publikování statusů na facebooku a diskusních příspěvků k nim. Jiní autoři však upozorňují, že pro uvedené tvrzení o takto motivovaných sebevraždách chybějí přesvědčivé důkazy,“ pokračuje odborník.

Celý komentář naleznete zde

Podle psychologa nelze vyloučit, že trend sebevražd souvisí s naší vyspělou civilizací. Naše civilizace je natolik vyspělá, že se mladí lidé nemusí zabývat otázkami vlastního přežití. Nemusí pracovat tolik, jak museli pracovat jejich předci, aby zajistili dost prostředků k životu sobě, své rodině a svým potomkům. Postrádají tak smysl života.

„Je nápadné, kolik bezradných lidí se dnes obrací na odborníky s tím, že jaksi postrádají smysl svého životního činění. Nebývají to jen -náctiletí, nezřídka jde o materiálně dobře zajištěné lidi středního a staršího věku, ale ti mladší daleko více než o hledání mluví o tom, že vlastně není co hledat, nahlas uvažují i o možnosti sebevraždy. Co víc, o smrti včetně smrti vlastní rukou nejednou hovoří jako o naplnění života, dokonce s jakýmsi pocitem uspokojení. Života dosud vlastně ani pořádně nežitého. Jistě, často jde jen o nezávazné pohrávání si s tou myšlenkou konce, pohrávání, které přináší okamžitý pocit úlevy v momentálním depresivním rozpoložení. Ale spoléhat na to rozhodně nelze,“ varoval Miroslav Hudec.

Ve filmech dnes umírá mnoho lidí, byť jen na oko. Lidi láká pohled na mučící nástroje, láká je pohled na krev a to je nebezpečné.

„Fenomén smrti a utrpení a vše, co s tím souvisí, je jakýmsi společenským hitem a vytváří dosti specifickou obecnou atmosféru, která dokáže řadu jednotlivců doslova uhranout. Začíná se v té souvislosti vžívat pojem ‚kultura smrti‘,“ podotýká psycholog.