List upozorňuje, že zákony navázané na českou ústavu mnohdy vznikaly před čtvrt stoletím, kdy svět vypadal jako bezpečné místo. To se změnilo. A legislativa by na to měla reagovat. Dle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je mimo jiné nutné přehodnotit přístup k náboženství. „Dovedu si představit, že naše naprosto liberální zákonodárství v oblasti náboženské svobody se začne výrazně regulovat. A jsem přesvědčen, že velmi benevolentní přístup v souvislosti s příchodem lidí s islámským vyznáním vyvolá změnu zákonů,“ říká Rychetský.

Musí se otevřít otázka výstavby mešit

Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch s Rychetským souhlasí. Uvažované změny však budou vyžadovat nesmírný cit.

„Jistě se musí otevřít otázka výstavby mešit včetně minaretů, aby náboženské obřady probíhaly bez zásahu do běžného života širší veřejnosti. A také nám chybí zákonná úprava pro takové věci, jako je hidžáb a jiné, vyšší formy zahalování žen,“ míní Gerloch.

Změny se zřejmě budou týkat i české ústavy. Jak Mladá fronta Dnes upozorňuje, česká ústava a další důležité zákony určující svobody člověka vznikly v době, kdy se svět domníval, že dějiny vítězstvím liberální demokracie v komunistických státech Evropy dosáhly svého vrcholu. Jenže dnes Evropa čelí stěhování národů, kybernetickým hrozbám i teroristickým útokům.

„Je pravda, že naše ústava byla přijímána v době naprostého přesvědčení, že je svět bezpečný,“ cituje list odborníka na ústavní právo profesora Václava Pavlíčka.

A podle některých vysoce postavených právníků je tedy nutné, aby na současnou situaci zákony reagovaly. Jedno z témat, které v následujících měsících budou muset právníci a politici řešit, je velmi tolerantní náboženská svoboda a její veřejné projevy.

Zákon může stanovit, že větší zahalování žen není přípustné

„Například jde o hidžáb a jiné, vyšší formy zahalování žen. Tady nám zákonná úprava opravdu chybí. Je možné zákonem stanovit, že větší zahalování žen není přípustné, protože už jsou tu i konkrétní důvody. Problém může nastat například z hlediska totožnosti, ale i rovnoprávnosti, protože se to týká jen žen, a přitom ani ne všech. Navíc to není v naší kultuře něco přijatelného,“ míní místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch. „Čili k úpravě najdeme důvody jak z hlediska veřejného pořádku, tak rovnosti práv,“ doplňuje.

V řadě států se mohou stavět mešity, ale ne minarety

I předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se podle Mladé fronty Dnes domnívá, že s příchodem islámu do Evropy se bude muset výrazně regulovat nynější benevolentní zákonodárství v oblasti náboženské svobody. „Tomu, aby se u nás zaregistrovala nějaká církev nebo náboženská společnost, dnes nejsou kladeny vůbec žádné překážky. Tato míra náboženské svobody, kterou jsme si do Listiny založili, otevřela prostor i pro působení scientologů, adventistů sedmého dne a svědků Jehovových, což jsou náboženské skupiny, které v řadě evropských zemí neměly nikdy legalizováno své působení,“ vysvětluje.

Zákony by se pak mohly zabývat třeba i výstavbou mešit, respektive jejich minaretů. Podle Gerlocha je to zatím aktuálnější v jiných státech než zrovna u nás, takže není třeba situaci nějak zvlášť vyhrocovat předem. „Nicméně u výkonu náboženské činnosti, kdy muezzin provolává a zve k modlitbě z minaretu, je otázka, zda to zákonem také neregulovat, protože to může být v rozporu s veřejným pořádkem,“ říká.

I v tomto případě musí právníci postupovat obezřetně. Jako protiargument může posloužit běžné zvonění zvonů na kostelech. „Myslím, že v řadě států se dovolují stavět mešity, ale nikoli minarety, aby náboženské obřady probíhaly bez zásahu do běžného života širší veřejnosti. Mohl by to upravovat zákon o církvích a náboženských společnostech,“ doplňuje Gerloch.