Prezident s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let (u osob nejméně sedmdesátiletých dokonce 36 měsíců). Prezident prominul podmíněné tresty osobám starším 70 let a dále těm odsouzeným, u kterých délka trestu nepřekročila dva roky. Rovněž odpustil tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení.
Na základě amnestie bylo zastaveno trestní stíhání 265 obviněných
Klaus dále nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, pokud od jeho zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozil více než desetiletý trest. Amnestie se podle údajů Ministerstva spravedlnosti dotkla 111.263 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula 19.820 lidem. Fakticky ale vyšlo z věznic jen kolem 6500 lidí, neboť řada odsouzených k výkonu trestu vůbec nenastoupila. Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81.133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9660 lidí a domácí vězení bylo odpuštěno 385 pachatelům.
Na základě amnestie bylo zastaveno trestní stíhání 265 obviněných. Abolice se týkala některých známých kauz, například Progres Invest, H-System, fondů Trend a Mercia nebo údajných stamilionových podvodů, kterých se podle žalobců dopustil podnikatel a někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Velkou pozornost médií vzbudila také částečná amnestie někdejšího soudce Jiřího Berky, viněného ze zmanipulovaných konkurzů. O platnosti amnestie u některých sporných případů ještě justice definitivně nerozhodla.
K 1. lednu 2013 si v českých věznicích odpykávalo tresty 22.638 osob. Na základě amnestie opustilo věznice 6443 z nich, tedy 28,5 procenta všech vězňů. Nejvíce amnestovaných propustila věznice v Kynšperku nad Ohří (440 osob), následovaná káznicemi ve Stráži pod Ralskem (383 osob) a Světlé nad Sázavou (332 amnestovaných). Naopak nejméně vězňů odešlo na amnestii z Mírova (čtyři lidé), vazební věznice v Teplicích (28 amnestovaných) a věznice v Břeclavi (39 osob).
Kriminalita vzrostla o sedm procent
Ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s úbytkem vězňů zrušilo věznici Drahonice, zakonzervovalo tři pobočky věznic ve Velkých Přílepech, Vyšních Lhotách a Poštorné a opustilo záměr vybudovat detenční ústav a věznici ve Vidnavě. Pro rok 2014 se však rozhodlo zachovat stejný počet příslušníků Vězeňské služby s odůvodněním, že úbytek vězňů nemá vliv na to, kolik příslušníků vězeňská stráž potřebuje.
Policejní prezident Martin Červíček počátkem prosince uvedl, že za prvních deset měsíců roku 2013 vzrostla v ČR kriminalita ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Trestná činnost prý výrazně kulminovala v prvních měsících roku, největší nárůst policie zaznamenala v oblasti majetkových trestných činů. Více než třetinu propuštěných začali policisté podle Červíčka znovu stíhat.
Za rozsah amnestie a za zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání byl prezident Klaus kritizován. Oponentům vadilo, že nebudou dořešeny některé kauzy závažné hospodářské kriminality z 90. let. Rovněž poukazovali na to, že amnestie ztěžuje možnost obětí trestných činů domoci se svých nároků. Amnestie byla jedním z důvodů, proč část senátorů podala na Klause ústavní žalobu pro velezradu, první v dějinách ČR. Ústavní soud však řízení s hlavou státu zastavil s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby vypršel.
Pozornosti neunikl ani Nečas
Kritika se v souvislosti s amnestií snesla také na tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), jenž ji spolupodepsal. Nečas se hájil tím, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády svým podpisem pouze potvrzuje, že akt není v rozporu s právním pořádkem. Tehdejší opozice a někteří právníci ale takové vysvětlení zpochybňovali. Opozice se dokonce kvůli amnestii pokusila vyslovit vládě nedůvěru, ale neuspěla.
V půlce prosince informoval server Aktuálně.cz o nahrávce z letošního ledna, na které prý Nečas tvrdil své blízké spolupracovnici Janě Nagyové (nyní Nečasové), že svůj spolupodpis pod amnestií vyměnil za souhlas prezidenta s vládním konsolidačním balíčkem. Nečas takovou interpretaci odmítl a informaci popřeli také někdejší blízcí Klausovi spolupracovníci z prezidentské kanceláře Petr Hájek i Ladislav Jakl.
Velkou pozornost vzbudila otázka autorství textu amnestie. Za možné autory byli v médiích označováni Klausův tajemník Ladislav Jakl, bývalý prezidentský vicekancléř Petr Hájek, bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf nebo právník Zdeněk Koudelka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp