Komentátor Leschtina nastiňuje, že devítičlenné uskupení Úsvit Tomio Okamury je ve svém významu přeceňováno. „Dokonce lze říct: Kam se hrabe tenhle xenofob na svého předchůdce Miroslava Sládka a jeho republikány,“ píše.

Komentátor v dalších řádcích v HN porovnává Sládkovy republikány s Okamurovým Úsvitem. Došel k závěru, že proti Sládkovi Okamura prý zaostává. Protože šéf republikánů Sládek to bez internetu a ignorován médii dotáhl v roce 1996 na volební zisk osm procent a 18 poslanců ve sněmovně. Leschtina připomíná, že okamurovcům nyní nahrávala nespokojenost občanů s politickou reprezentací i vyhrocenější sociální problémy ve vyloučených enklávách, a přesto Sládka ve volebním zisku zdaleka nepřekonali.

Okamura nevymyslel nic nového

„Okamura nedokázal (ani nemohl) vymyslet v disciplíně čirého populismu nic nového,“ píše Leschtina s tím, že obě formace se vymezují vůči cizincům a také Romům. Nicméně připomíná, že přestože část veřejnosti na tuto populistickou notu slyší, v rozhodujících situacích preferují občané, až na fanatiky, rozumná a osvědčená řešení, která populisté nenabízejí.

„Okamura pranýřoval 'tunelování, bordel a špínu'. Po pár měsících od jeho zvolení se ale dozvídáme, že svému hnutí fakturuje téměř milionové částky třeba za nespecifikované analýzy nebo přípravy podkladů pro jednání poslaneckého klubu. Tedy za práci, za kterou je placen jako poslanec. Co je tohle jiného než tunelování vlastní strany?“ ptá se komentátor.

Jiří Leschtina tady vidí další paralelu se sládkovci. Připomíná, že se rozpadli, když spolustraníci Sládka obvinili, že stranu vysává k vlastnímu obohacení. „A je jen otázkou času, kdy v 'bordelu a špíně', abychom se přidrželi jeho vlastní slovní zásoby, utone i sekta Tomio Okamury,“ vyjadřuje názor komentátor Leschtina.