V úterý Okresní soud v Karlových Varech v první instanci odsoudil společnost Lesy Jáchymov a jejího bývalého jednatele Roberta Marschnera.

Společnost má podle nepravomocného rozsudku, proti kterému se oba subjekty odvolaly na místě, uhradit 9,49 milionu korun, její bývalý jednatel 400 tisíc. Navíc by pět let nesměl vykonávat činnost lesního hospodáře.

Spor se vedl o to, zda komunikace, zbudovaná pod Klínovcem v roce 2018, je lesní cestou, nebo sjezdovkou. Žalobce se domníval, že stavba je ve skutečnosti sjezdovkou, která tak byla zbudována bez povolení.

Argumentoval, že komunikace vedená lesem spojuje dva lyžařské areály a ve skutečnosti plní účely sjezdovky, pro kterou by ale provozovatel nedokázal získat povolení, a tak předpisy obešel označením stavby za lesní cestu.

Při její realizaci následně došlo k odlesnění a následným terénním úpravám.

„Toto výrazné odlesnění mělo za následek poškození hydrologické, půdoochranné a krajinotvorné funkce lesa, kdy proces nápravy takového zásahu do lesního porostu trvá řádově stovky let,“ citoval státní zástupce Jiří Kučera ze znaleckého posudku, který si obžaloba nechala zhotovit.

Podle obhajoby ale komunikace plní účely lesní cesty. Ta byla podle nich vystavěna pro potřeby lesní správy, mimo jiné i s ohledem na tehdejší kůrovcovou kalamitu.

Stavba prošla řádným stavebním řízením a byla zbudována v letech 2018 a 2019. Stavební povolení bylo následně zrušeno správním soudem, nyní je před příslušným úřadem projednáváno jeho dodatečné udělení. Územní rozhodnutí zůstalo v platnosti. 

Obhajoba rovněž odmítala, že by stavba byla sjezdovkou, nesplňuje prý žádný z parametrů, kterými je tato stavba definována.

Lesní cesta je podle ní v oblasti využívána a podporována jak veřejností, tak integrovaným záchranných systémem a slouží pro lesnické účely.

Její zřízení bylo při projednávání podpořeno i horskou službou, která ve svém stanovisku uvádí, že „díky současné šířce lesní cesty se na ní dokážeme bezpečně a rychle pohybovat s technikou i v případech, kdy sdílíme cestu s dalšími lyžaři, chodci, skialpinisty apod.“

Strany sporu se nedokázaly shodnout ani na zdánlivě nesporných tvrzeních, jako jsou rozměry stavby. Dva a půl kilometru dlouhý pás podle státního zástupce dosahuje v některých bodech šířky až 27 metrů. Obhajoba předkládala důkazy, že maximální šířka je 10,7 metru, a to jen v několika místech manipulačních ploch. Průměrná šíře má být 7,6 metru.

U soudu obhajoba prezentovala fotografie a videa jiných lesních cest, které dosahovaly šířky až 15 metrů a nikdo jejich zřízení ani klasifikaci nezpochybňoval.

Soudkyně odmítla výslech znalce, pak mluvila o drzosti

Soudkyně Ivana Koprnická se přiklonila ke státnímu zástupci a oba žalované shledala vinnými. Při zdůvodňování rozsudku hovořila o „mega stavbě“.

„Obžalovaný se rozhodl vybudovat sjezdovku. Úmyslně proto obešel zákon, protože jiný způsob, jak tuhle sjezdovku postavit, nebyl,“ uvedla také.

Ve svém zdůvodnění použila i slovo „skoro až drzost“. Toto hodnocení, v rámci české judikatury excesivně emocionální, si pan Marschner vysloužil za svou obhajobu, že se snažil rozpory správní legislativy projít s dobrou vírou v oprávněnost svého postupu. „Je nehorázné se hájit tím, že jako odborný hospodář neznám zákon a neznám postup při stavbě lesní cesty,“ uvedla soudkyně.

Obhajoba naopak zdůrazňuje, že pro záměr výstavby lesní cestní sítě byla získána příslušná stanoviska dotčených orgánů, a to včetně těch, které se týkají ochrany přírody. K záměru byla také zpracována projektová dokumentace. „Tato skutečnost sama o sobě rovněž vylučuje naplnění objektivní a subjektivní stránky trestného činu“, zdůraznila právní zástupkyně obhajoby Petra Zavoralová.

Nedostatky podle ní v žádném případě nedosahují trestněprávní intenzity, může se jednat maximálně o administrativně správní pochybení, která lze zákonnou cestou zhojit a ve stavebnictví se tak běžně děje.

„Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že obžalobou popsané jednání je v praxi řešeno Českou inspekcí životního prostředí toliko jako přestupek,“ dodává právnička.

Trestný čin poškození či ohrožení životního prostředí, za který byla společnost s jejím někdejším ředitelem odsouzena, podle právničky vůbec nebyl prokázán.

„Rozsudek je postaven na nevídané presumpci, že budování lesních cest v České republice poškozuje životní prostředí. Přístup Okresního soudu v Karlových Varech může odrazovat stavebníky v České republice od realizace obdobných veřejností vítaných záměrů,“ obává se.

Odvolávat se chce i proto, že soud podle ní nejen odmítl připustit jako důkaz posudek renomovaného znaleckého ústavu, který potvrzoval posudek předložený, ale bez jakéhokoliv zdůvodnění navíc odmítl uznávaného znalce v procesu vyslechnout, což se zcela vymyká běžné soudní praxi.

Za nepravomocně odsouzené se postavilo i vedení města Jáchymov. To uvádí, že stavbu jako „lesní cestu“ označují nejen renomované znalecké ústavy, ale i Krajský úřad Karlovarského kraje, pod jehož jurisdikci stavba spadá.

„Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech lze tak označit za poměrně neobvyklý a novátorský a lze doufat, že Krajský soud v Plzni se postaví k interpretaci trestněprávních norem v souladu s principy, na kterých je fungování české justice vystavěno,“ píše se v tiskovém prohlášení rozeslaném médiím.