Ruský prezident hovořil ve vystoupení především o stavu ruské ekonomiky, o budoucích cílech jeho vlády směrem k udržitelnému rozvoji a o konkrétních krocích, které jsou plánovány. Z vystoupení vyplývá, že Rusko se bude orientovat více na Východ, směrem k asijsko-tichomořskému regionu jako k místu globálního růstu budoucnosti. I přes ujišťování o tom, že Rusko je připravené k další spolupráci s „evropskými tradičními partnery“, dynamika celého vystoupení a diskuse směrovala na Čínu, posilování eurasijské integrace, na země ASEANu a BRICSu. Nicméně Putin akcentoval význam Německa a jeho průmyslu jako významného ruského partnera. Ruský prezident opět podtrhnul ruský zahraničněpolitický neorevisionismus – tj. připravenost Ruska spolupracovat v rámci dosavadního systému mezinárodních vztahů, ale na nové, rovnocenné úrovni. Oproti minulým letem ruský prezident věnoval zvláště velký prostor poděkování účastníkům fóra a zahraničním firmám za to, že v Rusku pokračují ve svých aktivitách i přes nepříznivé okolnosti. Putin chtěl v rámci svojí rétoriky znít optimisticky, jistě a otevřeně.

K hluboké hospodářské krizi nedošlo, problémy máme

„S mnohými z vás jsme se setkali před rokem. Za tuto dobu se situace, ve které se rozvíjí světová a ruská ekonomika, změnila, přičemž v některých směrech vážně. My, mám na mysli Rusko, máme ohraničený přístup na kapitálový trh, k tomu je třeba přidat pád cen našeho vývozního zboží, poněkud se snížila také spotřebitelská poptávka, která před tím pomáhala růstu ekonomiky. Je pravda, že souhlasím s názory, které už zazněly včera na setkání fóra, že poptávka se začíná zvedat.

Pokud budu mluvit o energetických zdrojích, na kterých bohužel dodnes značně závisí naše ekonomika, tak připomenu, že průměrná cena ropy Urals v roce 2013 byla 107,9 dolarů, v lednu 2014 je už 97,6 za barel a od ledna do května tohoto roku tvořila 56 dolarů za barel. Podle hodnocení Rosstatu v prvním kvartále se HDP Ruska snížil na 2,2 % ve srovnání se stejnou dobou roku 2014 a průmyslová produkce se mezi lednem a dubnem zkrátila o 1,5 %.

Ale chtěl bych připomenout, že ještě na konci minulého roku nám předpovídali, jak víte, hlubokou krizi. K tomu nedošlo, stabilizovali jsme situaci, uhasili negativní pohyby konjuktury a s důvěrou jsme prošli skrze řadu těžkostí, především díky tomu, že ruská ekonomika zkoncentrovala dostatečnou rezervu svojí vnitřní pevnosti. Udrželi jsme pozitivní tržní rovnováhu, roste export nesurovinového zboží.“

(…)

„Máme udržitelný rozpočet. Náš finanční a bankovní systém se adaptoval na nové podmínky, podařilo se stabilizovat kurz valut a udržet rezervy. Přitom podtrhnu, že jsme nešli směrem jakéhokoliv ohraničení svobodného pohybu kapitálu, stejně jako v letech 2008 až 2009.“

Ruské ambice: otevřená ekonomika, nahrazování importů, technologie a vzdělání

„Zavedení tak zvaných sankcí nás pohnalo k podstatnému zaktivování práce na nahrazení importů. V řadě směrů jsme udělali vážné kroky a dosáhly významných výsledků. Ohromný je potenciál naší výroby strojů, ropné chemie, lehkého a spotřebního průmyslu, farmaceutiky, dalších odvětví. Viditelným příkladem jsou výsledky našeho agrárně-průmyslového sektoru.“

(…)

„Opět zopakuji, že na vnější ohraničení neodpovíme uzavřením ekonomiky – odpovídáme na ně rozšiřováním svobody, zvýšením otevřenosti Ruska. To není heslo – je to obsah naší reálné politiky, té práce, kterou dnes děláme k vytvoření podmínek pro byznys, při hledání nových partnerů a otevírání nových trhů, díky účasti ve velkých integračních projektech.“

(…)

„Naším cílem je zabezpečit udržitelný růst, zvýšit efektivnost ekonomiky, efektivity práce, přítoku investic. Našimi prioritami jsou zlepšení podnikatelského klimatu, příprava kádrů pro ekonomiku a státní službu, vzdělání a technologie.“

Obrat na Východ jako zdroj globálního růstu

„Mapa globálního ekonomického rozvoje se mění přímo před očima. Země asijsko-tichomořského regionu jako Čína, Japonsko, Jižní Korea, státy ASEANu, už tvoří čtvrtinu světové ekonomiky. V nejbližších desetiletích tyto trhy budou hlavním zdrojem růstu světové poptávky na zboží a služby. Při všech výkyvech, ke kterým ve světě dochází, i v politice i v ekonomice, je tento trend nevyhnutelný. Logicky spolu s partnery s Eurasijské ekonomické unie směřujeme ke zvyšování vazeb na země asijsko-tichomořského regionu a odstraňování bariéry v trhu a v investicích.“

(…)

„Naše spolupráce s Čínskou lidovou republikou se rozšiřuje v zájmu vytvoření společného ekonomického prostoru. V květnu tohoto roku jsme podepsali společnou deklaraci o rozvoji Eurasijské ekonomické unie a Ekonomického pásu Hedvábné stezky. Fakticky se jedná o nových přístupech ke spolupráci mezi EAU a Čínou, o rozšíření spolupráce a o realizaci velkých společných infrastrukturních projektů, o zjednodušení trhu a také o posílení kooperace v linii různých finančních institucí.“

(…)

„Znovu opakuji, že chceme spolupracovat se všemi, se všemi, kteří jsou připraveni pracovat na základě rovných práv a vzájemné úcty, kteří jsou zainteresování v realizaci vzájemných projektů. Jsem si jist, že velký potenciál má tržně-ekonomická spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky, se zeměmi BRICS.“

(…)

„Chci podtrhnout, že aktivní spolupráce s novými centry globálního růstu v žádném případě neznamená, že se budeme s menším zájmem věnovat našim tradičním západním partnerům. Jsem si jist, že spolupráce bude nadále pokračovat.“