Podle Bohumila Pečinky se čtvrtmilionovou demonstrací minulé neděle „něco podstatného ve veřejném mínění změnilo“. Jde o postoj těch, které Pečinka nazývá jako vlivné společenské skupiny. „Andrej Babiš se pro vlivné společenské skupiny stal personou non grata, a tak už to bude do konce jeho politického života,“ povšiml si komentátor.

Tou vlivnou společenskou skupinou, která Babišovi přivodí politický pád, má podle Pečinky být střední třída, která je vždycky tím hlavním politických hybatelem. Na Letné podle něj jasně řekli, že Babišovu autoritu neuznávají, ale také, že se ho nebojí. Na jejich transparentech se prý odrážela „směs pohrdání a legrace“ a předseda vlády byl v davu nejčastěji titulován jako „zloděj“.

CELÝ KOMENTÁŘ BOHUMILA  PEČINKY

Jaroslav Plesl na Letné naopak viděl tradiční neschopnost českých pokrokových elit najít si politické zastoupení. Lapidární shrnutí problému našel Plesl ve větě, kterou na demonstraci pronesl výtvarný umělec jménem Krištof Kintera: „„Chci, aby ve vedení státu stáli filantropové, ekologové a humanisté“.

Nejspíš proto nebyli na Letnou pozváni žádní politici, ale místo nich svérázní vyznavači „slam“ poezie nebo herci pražských divadel. „Zlatým hřebem této disciplíny bylo metafyzické okénko Simony Babčákové, která se svými egregory a morfickými poli jako by právě přiletěla z Marsu,“ vzpomněl Plesl herečku Dejvického divadla, která se pokoušela demonstranty přimět k minutě ticha a zamyšlení nad sebou.

Tyto letenské sny „morálně vyspělých spoluobčanů“ o světlé budoucnosti bez predátorského kapitalismu ale podle Plesla tak jako vždycky v minulosti narazí na společenskou realitu.

Jako typickou ukázku onoho zklamání pokrokových umělců Plesl připomněl peripetie slavného dua Mádl- Issová. V roce 2010 dva tehdy mladí herci představili klip „Přemluv bábu“, ve kterém natvrdo zaznívalo, že pokud ve volbách vyhraje levice, která za komunismu zničila tuto zemi, tak to bude vina „starých lidí“, co trpí „selektivní pamětí“. Generační politický konflikt v nejbrutálnější podobě ale dvěma mladým umělcům štěstí nepřinesl.

Jak připomíná Plesl, Martha Issová si na pravici, kterou podporovala, o pouhé dva roky později v rozhovoru trpce stěžovala. Nevidí tam prý nikoho, kdo by dělal svou práci dobře, a ministra financí Miroslava Kalouska dokonce nominovala do soutěže o komika roku.

Na Letné jsme podle Plesla viděli to samé, co vidíme už třicet let. Část společnosti je morálně rozhořčena vývojem země, ale není schopna proti němu nic nabídnout. Dokonce svým „zaostalejším spoluobčanům“ ani není schopna doporučit, koho volit.