Patočka v úvodu svého textu odkazuje na článek Roberta Taita, který v deníku Guardian tento týden psal o svém setkání se Zemanem v Praze. „Každý, kdo četl Taitův komentář, musí uznat, že Zeman je mimořádně odporný člověk. Jeho nesouhlas s přijímáním muslimských uprchlíků a nabádání Čechů, aby se vyzbrojovali kvůli údajnému chystanému ‚superholocaustu‘, však ještě není ta úplně nejhorší ukázka jeho tuposti,“ rozohňuje se třiačtyřicetiletý Patočka hned v úvodu.

Aby Patočka britského čtenáře přesvědčil o „děsuplnosti Zemanovy osobnosti“, poukazuje na několik konkrétních situací, ve kterých z jeho pohledu český prezident absolutně selhal. „Na Mezinárodní den studentstva se na veřejnosti objevil po boku představitelů krajně pravicové strany. K ekologickému hnutí Přátelé Země zase poznamenal, že by se s nimi mělo zacházet jako ve středověku. Tedy vypálit je, pomočit a posypat je solí,“ žaluje Patočka.

„Jak si, proboha, mohl český národ po 25 letech své svobody, kdy veřejnému prostoru dominoval populární Václav Havel, zvolit takového pitomce? Zeman však v regionu střední a východní Evropy není rozhodně jediným politikem svého druhu. Představuje poněkud vulgárnější verzi populistů, jako je Jarosław Kaczyński v Polsku, Viktor Orbán v Maďarsku nebo Robert Fico na Slovensku. V této souvislosti je třeba zmínit i nebezpečného oligarchu a ministra financi Andreje Babiše.“

• Celý text v angličtině najdete ZDE

Zeman je se svým autoritářským stylem a nenávistí vůči menšinám a uprchlíkům podle Patočky důkazem, že se postkomunistickým zemím nepodařilo vybudovat přijatelnou formu demokracie a ve většině z nich hrozí návrat autoritářské formy vlády. „Lidé ve velké většině případů necítí, že by politické strany zastupovaly jejich zájmy. To lze vysvětlit tím, že podstatná část postkomunistických politických stran se aktivně účastnila korupčního jednání.“

„Tato skutečnost nahrává populistům, kteří předstírají, že budou bránit společnost před všemi nebezpečími,“ konstatuje Patočka s tím, že krize politického systému se netýká jen východní Evropy. „Můžeme to vidět na brexitu či vzniku protestních hnutí, jako je PODEMOS nebo SYRIZA. Levicová hnutí byla totálně zničena komunismem a všechny další pokusy vybudovat progresivní socialistické hnutí se s tímto stigmatem stále potýkají,“ soudí Patočka.

V závěru Patočka v depresivním tónu varuje před dalším vývojem ve střední a východní Evropě. „Náš region má nakročeno k tomu, aby se stal opět místem, kde vládne chaos způsobený nárůstem nacionalismu a geopolitických bojů. Pokud má být tento černý scénář odvrácen, měla by Evropská unie hledat strategii pro upevnění a prohloubení demokracie v regionu. Nebo mohou Češi porazit nenávistný populismus sami? Byť se o to mnozí snaží, je nutné se podívat pravdě do očí a přiznat si, že situace je ještě horší než po pádu komunismu, kdy se jevila budoucnost tak jasně a slibně.“