Aby taková změna byla účinná, musela si podle ní Rada ČT nejprve uvědomit, že není orgánem České televize a nepodléhá generálnímu řediteli. „Právě naopak, je orgánem, kterým uplatňuje veřejnost právo na kontrolu ČT, který generálního ředitele jmenuje a odvolává, určuje jeho mzdu a rozhoduje o stížnostech na něj. Rada se zodpovídá svým volitelům – tedy Poslanecké sněmovně – a tím občanům České republiky,“ sdělila Lipovská.

 

„Že se takový proces neobejde bez problémů a bohužel i konfliktů, je nasnadě. Z posledního jednání Rady ČT vyplynuly následující čtyři záležitosti, ke kterým má Rada a ředitel ČT diametrálně odlišný přístup,“ uvedla Lipovská.

Následně zmínila mimo jiné to, že generální ředitel Dvořák odmítl splnit usnesení Rady o statistice zvaných hostů. „Část diváků si stěžuje, že na ČT 24 je porušován zákon o České televizi, neboť diskusní pořady nejsou ve svém celku vyvážené. Obávají se, že někteří politici jsou do pořadů zváni výrazně častěji než jiní. Těmto obavám nahrává například vysoká četnost vystupování pražského primátora Zdeňka Hřiba v pořadu Události, komentáře,“ uvedla Lipovská.

 

"Z České televize se dozvídáme, že nízká účast některých politiků je dána jejich častým odmítáním pozvání. Takové odmítnutí může mít ovšem více důvodů – politik se může omluvit, může mít naléhavé pracovní jednání, je nemocný, může se omluvit kvůli tomu, že téma nespadá do jeho odbornosti i proto, že skutečně do daného pořadu přijít nechce," píše dále.

 

Aby Rada ČT mohla nezaujatě posoudit, zda jsou stížnosti oprávněné či nikoli, potřebuje podle ní znát nejen počet pozvání, ale také počet přijatých a počet odmítnutých pozvání. „Právě o tato data jsem vedení televize opakovaně od srpna žádala, leč neúspěšně. Proto jsem nakonec přednesla usnesení, které Rada ČT v lednu schválila (proti hlasovali Martin Doktor a Zdeněk Šarapatka, zdržel se Tomáš Samek a Max Kašparů). Akceptovala jsem tehdy dokonce i přání vedení televize, že nám data předají na uzavřeném semináři, nikoli formou veřejné zprávy. Po domluvě s vedením Rady jsem navrhla jako termín půlku února,“ konstatuje.

 

„Generální ředitel navrhl 4. února toto ‚pracovní jednání‘ uskutečnit až 5. května. To ovšem Rada odmítla. Generální ředitel nám nakonec pouze nechal poslat podklad, který na dané klíčové otázky neodpovídá,“ zmínila Lipovská se slovy, že Radě generální ředitel Dvořák znemožňuje řádnou kontrolu vyváženosti vysílání, kterou jí ukládá zákon.

 

Druhým bodem pak podle ní je to, že ČT podle pravomocného rozsudku ve zpravodajství lhala. „V bodě ‚Informace generálního ředitele‘ GŘ Dvořák zcela pominul dva soudní spory, které ČT prohrála, a které pro ni mohou znamenat finanční ztrátu: spor Unie obhájců s ČT o poskytnutí informací a spor Aleny Vitáskové s ČT kvůli nepravdivým informacím. Právě v tomto sporu soudce Novosad podle tisku mimo jiné konstatoval, že ‚nelze tolerovat takovéto nepřesné informace o trestních řízeních. Je potřeba být v tomto profesionální‘ a ‚není možné, aby bylo nepravdivě informováno o tom, že nějaká osoba je trestně stíhaná pro nějaký skutek, když tomu tak není‘,“ zmiňuje Lipovská.

 

Třetím bodem je pak dle jejích slov problematická péče řádného hospodáře. „GŘ Dvořák několikrát odmítl poskytnout informace, zda a jak se na hospodaření ČT promítne skutečnost, že na jejího velkého klienta společnost Médea byl podán insolvenční návrh. Přitom se v insolvenčním rejstříku objevila informace, že ČT má se společností Médea splátkový kalendář. Ve středu jsem proto předložila návrh usnesení, který ukládá dozorčí komisi, vypracovat do 22. března odpovědi týkající se splátkového kalendáře. Z hlediska hospodárnosti se jedná o zásadní věc – zejména pak odpověď na otázku ‚Je součástí splátkového kalendáře také výslovné uznání dluhu, případně další výhody pro ČT zlepšující vymahatelnost pohledávek?‘ Proti návrhu usnesení hlasoval Z. Šarapatka, zdržel se M. Doktor, R. Kühn, T. Samek a J. Dědič,“ uvedla ekonomka.

 

Za čtvrté pak zmínila střet zájmů generálního ředitele Petra Dvořáka. „Z pověření předsedy Rady ČT Pavla Matochy jsem připravila dopis generálnímu řediteli ve věci Galerie Leica. Ke kauze potenciálního střetu zájmů, kdy Petr Dvořák a jeho rodina galerii vlastní, a zároveň o ní ČT frekventovaně a dlouze vysílá i s nabídkami koupě vystavovaných děl, došly na Radu i takzvané ‚stížnosti na generálního ředitele‘. Ty Rada ČT musí ze zákona řešit a nesmí je jen tak odložit. Na naši žádost generální ředitel osobně neodpověděl. Jeho podřízení nám jako odpověď poslali dva roky staré usnesení dozorčí komise, ze kterého byly oproti originálu vynechány poslední, klíčové, věty textu, které zněly: ‚Dozorčí komise si dále vyžádala přehled reportáží uvedených v letech 2016–2019 jakkoli se týkající činnosti Leica Gallery Prague o.p.s. Zpracované podklady předá dozorčí komise Radě České televize prostřednictvím svého usnesení.‘ Tyto podklady ovšem odvolaná dozorčí komise Radě nikdy nepředala. Podle Kodexu ČT je generální ředitel povinen o potenciálním střetu zájmů informovat Radu ČT a vyčkat jejich doporučení. Porušení Kodexu se podle § 8 odst. 1 písm. f zákona o ČT kvalifikuje jako porušení pracovněprávní kázně podle zvláštního zákona. Návrh dopisu Rada ČT přijala a generálnímu řediteli Dvořákovi byl odeslán,“ uzavřela.