Kritici dosavadního modelu varují, že stát se zahraničním financováním tamních mešit dobrovolně vzdává kontroly nad specifickými skupinami obyvatel, muslimy, jejichž integrace do většinové společnosti se jeví jako stále obtížnější. Atesová tak vysvětluje, že všechno, co náboženské obce potřebují, může být do budoucna zajišťováno jejich samotnými členy.

„Oslabilo by to negativní vlivy ze zahraničí, kterým jsou mnohé muslimské náboženské spolky v Německu vystaveny,“ připomněla pozitiva mešitové daně Atesová, která patří ke skupině liberálních muslimů, kteří stojí za vznikem Ibn Rušd-Goethovy mešity v berlínské čtvrti Moabit.

Tato mešita byla otevřena loni v červnu. A to s cílem stát se místem, kde je vyznáván liberální islám. Ženy a muži se v ní modlí společně. Otevřenost vůči okolnímu světu i ostatním náboženstvím dokládá název mešity, pojmenované podle arabského filozofa Ibn Rušda a spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha. Zároveň sídlí v budově, která patří evangelické církvi.

V případě, že by byl příslušný předpis schválen, jednalo by se o obdobu takzvané církevní daně. Tu platí každý daňový poplatník v Německu od určité výše příjmů zároveň s daňovým přiznáním. Zaplacení daně je možné se vyhnout jedině odchodem z církve.

Drtivá většina německých mešit dosud využívá služeb imámů, kteří jsou placeni ze zahraničí. To se týká zejména organizace Ditib (Turecko-islámská unie úřadu pro náboženství), která je financována z tureckého státního rozpočtu a v Německu provozuje více než 950 mešit.

Právě organizace Ditib je kritizována za to, že v jejích mešitách dochází k propagaci politiky současného tureckého vedení v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Možnou „mešitovou daň“ někteří politici vítají. Místopředseda poslanců křesťanských demokratů Thorsten Frei označuje takovou úpravu za „důležitý krok“, který by prý mohl posílit věrnost muslimů vůči německému státu. Zavedení daně by podle jeho slov umožňovaly již stávající zákony.