Největší část československých pilotů se zpět do vlasti po válce dostala 13. srpna 1945. Na ruzyňském letišti postupně přistálo přes 50 stíhacích letounů Spitfire. O návrat letci usilovali už dříve, nedostali ale souhlas Sovětského svazu.

Na československé piloty i letecký personál sloužící v barvách britského královského letectva přišli vzpomenout zástupci armády, politici i veřejnost. Přítomni byli i někdejší příslušníci RAF Tomáš Lom a Jiří Kafka nebo vdova po československém stíhacím esu Františku Fajtlovi Hana Fajtlová.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer v proslovu poznamenal, že díky československým letcům se mohlo Československo řadit mezi vítěze druhé světové války. Poukázal na to, jak se k hrdinům po válce zachovalo komunistické vedení Československa. „Za svou věrnost se dočkali vězení a mučení,“ podotkl. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) řekla, že piloti prokázali, že český národ není národem zbabělců, Švejků a kecalů, jak si sám o sobě často myslí. Kardinál Dominik Duka, jehož otec také u RAF sloužil, podotkl, že na začátku války nikdo nemohl vidět rozumnou cestu zapojení se do boje. „A oni šli,“ zdůraznil.

Lidé si přišli připomenout odvahu československých letců k bronzovému památníku v podobě okřídleného lva, který byl na Klárově umístěn v roce 2014. Jeho vznik tehdy zaplatila britská komunita žijící v Česku a na Slovensku. Na jeho podstavci je umístěna pamětní deska, která připomíná přes 2 500 československých vojáků, kteří se během druhé světové války zapojili jako piloti i jako letecký personál do služby v RAF.

Organizátoři nově díky sbírce, ve které se od sponzorů vybral asi milion korun, kolem pomníku umístili lavičky nebo vyměnili dlažbu. Do budoucna by na pomník ještě mohly přibýt znaky československého a britského letectva a znaky čtyř československých perutí, které byly za druhé světové války ve Velké Británii zřízeny, řekl ČTK za pořadatele Bohuslav Dvořák.