Po skončení akce prezident Petr Pavel novinářům stručně popsal význam Lidic. Lidice si připomínáme nejen proto, abychom uctili památku všech obětí, ale i proto, že se jedná o jakýsi symbol, který stále aktuální.

„Když se podíváme na množství konfliktů dnes po světě, při kterých umírá civilní obyvatelstvo, tak je dobře, že víme, že to není jenom o památnících, o těch deskách, ale že to jsou naprosto živé příběhy, které by se mohly opakovat. A pokud nechceme, aby se opakovaly, tak je dobře si to připomínat,“ sdělil prezident republiky.

Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček i ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Prezident Pavel přišel na pietní vzpomínku v doprovodu ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka, někteří lidé se s ním fotografovali.

Program v Lidicích začal bohoslužbou na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Připomněl, co může způsobit lidská zloba, když je spojena s omylem v myšlení, které ovládá zrůdná ideologie. „Modlíme se za oběti a zároveň myslíme na to, co se děje ve světě dnes, nejen na nedaleké Ukrajině. Jako by se svět vůbec nepoučil a musel opakovat tak bolestné zkušenosti,“ řekl arcibiskup.

Zúčastnili se mimo jiné i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a guvernér České národní banky Aleš Michl.

Památku lidické tragédie přijel uctít například i 86letý Jiří Pokorný z Berouna, který byl v Lidicích poprvé v září 1945 se svým otcem a později se podílel na obnově obce. „Když mě se přivezl otec v roce 1945, tak jsme stáli tady nahoře a on se rozplakal a řekl, že tohle se už nesmí opakovat. Od té doby jsem tady několikrát do roka, a jakmile mi přijedou nějací příbuzní, tak je přivezu sem a vyprávím jim, co jsem slyšel od mého táty,“ řekl Pokorný ČTK.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na německého zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.