Mezi své příznivce do severočeského Jablonce zavítal ve čtvrtek Pavel Svoboda, lídr lidovců do evropských voleb. Sál hotelu Zlatý lev, tradiční lidovecká jablonecká bašta, se slušně zaplnil. „Této oblasti se říká nočník Evropy a venku je zrovna hezky. Proto je od vás milé, že jste přišli na politickou debatu," sdělil na úvod.

Evropské integraci zasvětil Svoboda celý svůj život. „Už dvacet let vyučuju právo Evropské unie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy," prozradil. K tomuto oboru se přitom dostal čistě náhodou, jak už to v životě bývá. „V roce 1991 jsem získal stipendium na studium v jihofrancouzském Toulouse. Když jsem tam s kufrem dorazil, zjistil jsem, že mnou plánovaný obor vůbec neotvírají, a začal jsem tedy studovat evropské právo, aniž bych tušil, o čem přesně je," vysvětlil.

Brzy se prý dozvěděl více. I o evropské integraci, o které se u nás za minulého režimu příliš nemluvilo. „Otevřely se mi obzory. Pár let po válce se našlo několik křesťanskodemokratických politiků, kteří se rozhodli, že nebudou opakovat chyby, jež nastaly po první světové válce. Namísto zadupání poraženého Německa do země navrhli jít cestou spolupráce," prozradil, co ho fascinovalo.

„Uvědomil jsem si, jak to byli stateční lidé. Vezměte si, jak je citlivá otázka Německa dodneška. A tady se pět let po válce tihle chlapi postavili proti veřejnému mínění a řekli, že cestou je usmíření a spolupráce, ne nenávist," vyzdvihl a jal se přítomným vysvětlovat historii Evropského parlamentu. „První přímé volby do Evropského parlamentu se konaly poprvé v roce 1979, tam začala prudká dynamika, která končí zatím Lisabonskou smlouvou," objasnil lidovecký právník.   

Slabá volební účast v eurovolbách - 28 procent

Více než polovina - padesát až osmdesát procent - českých zákonů je do určitě míry ovlivněna legislativou Evropské unie. „To je poměrně vysoké číslo. Z toho by mělo vyplývat, že by o volby do Evropského parlamentu měl být velký zájem. Realita za tímto pokulhává," ozřejmil známou skutečnost. V obou dosavadních volbách do Evropského parlamentu, které se nás týkaly, v letech 2004 a 2009, byla volební účast podprůměrná - 28 procent. „Ale ani jinde to není žádný šlágr, průměrná evropská účast je 43 procent," upřesnil.

Důvodem podle něj je to, že se doposud do evropských voleb neodehrával politický souboj, který by byl personifikovaný. „Nějaký střet ideových proudů. V tom se projevuje charakteristika Evropské unie jako mezinárodní organizace, kdy si všichni sednou k jednomu stolu a jednají a jednají a dojednaný výsledek prezentují navenek. Aniž by se vědělo, jaká názorová diskuze se odehrála," konstatoval.

Letos poprvé se objevuje požadavek, aby předsedou evropské vlády byl kandidát vítězné strany. „Konečně tu máme nějaký personální střet," upozornil Svoboda. Evropská lidová strana, jejíž součástí jsou z České republiky dva politické subjekty - KDU-ČSL( od roku 1996) a TOP 09 (od roku 2009) - je v současném Evropském parlamentu jasně nejsilnější frakcí. „Má 275 europoslanců ze 751, což je více než třetina. Druzí socialisté mají odstup více než sto poslanců," vypočítal Svoboda.