„Ministr zahraničí Lipavský předložil prostřednictvím vlády nedávno Poslanecké sněmovně technickou novelu zákona o zahraniční službě. Objevila se v něm bezprecedentní záležitost namířená proti diplomatům, kteří dosáhli v kariérním působení diplomatické hodnosti. Lipavský navrhl, že by s ukončením služebního poměru měli automaticky pozbýt hodnost,“ sdělil nám zdroj dobře obeznámený s děním v diplomatické komunitě. ParlamentníListy.cz se záležitostí, jen zdánlivě okrajovou, začaly zabývat.

Diplomatické hodnosti

Nejdříve je třeba vysvětlit pojem diplomatické hodnosti. Na stránkách ministerstva zahraničí se píše, že se používají hodnosti vedoucí diplomaté pro velvyslance a vyslanecké rady, vyšší diplomaté pro rady a tajemníky, zatímco hodnost nižší diplomaté mají méně důležití tajemníci a attaché. Je to podobné jako v bezpečnostních složkách či v akademickém prostředí, jen v diplomacii není hodnost spojená s žádnými výsluhami či jiným finančním prospěchem. A když pruský generál Carl von Clausewitz prohlásil, že je „válka pouze pokračování politiky jinými prostředky“, tak věřte, že kvalitní a osvícení diplomaté se kromě jiných povinností při oficiálních či zákulisních jednáních snaží takovým konfliktům zabránit.

„Vycházíte z informací, které již nejsou aktuální. Toto ustanovení původně vzniklo proto, že mimo zahraniční službu ponechání diplomatické hodnosti nemá z funkčního hlediska žádný význam. Tato skutečnost, odvoditelná i z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, v níž se uvádí, že ‚diplomatická hodnost je bytostně svázána s výkonem zahraniční služby‘, vedla vládu k tomu, že navrhla výslovnou úpravu jejího zániku, současně s možností znovupřiznání diplomatické hodnosti v případě opětovného vzniku služebního nebo pracovního poměru v ministerstvu zahraničních věcí,“ napsala ParlamentnímListům.cz vedoucí oddělení komunikace s médii ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.

Uznávaní velvyslanci hovoří

Politolog a profesor Petr Drulák byl mezi lety 2017 až 2019 velvyslancem ve Francii. Prolomil nedůvěru světoznámého spisovatele Milana Kundery vůči Česku, rozvíjel dobré vztahy a pěkně se staral o krajany v zemi galského kohouta. Ostatně autor článku si to ověřil, když se s ním setkal na ambasádě v Paříži při příležitosti připomínky stoletého výročí založení Sdružení československých dobrovolníků ve Francii. Pak byl Drulák zvůlí tehdejšího prezidenta Miloš Zemana odvolán.

„Víte, já o tom moc nevím. Mě samotného se to netýká, protože jsme měl tu hodnost jen propůjčenou na dobu výjezdu. Co se týká kariérních diplomatů, kteří skutečně od píky pracují a pak dostávají hodnosti, je to neobvyklé. V armádě je někdo generál, a když skončí, tak je generál ve výslužbě. Moc to nechápu. Pokud máte hodnost, tak je absurdní ji nějakým způsobem odepírat,“ sdělil.

Velvyslankyně v Syrské arabské republice Eva Filipi, které podle letošního rozhovoru v Lidových novinách nepodal ministr zahraničí Jan Lipavský ani ruku, chce o svém působení napsat knihu. Právě ona byla, když Sýrii zčásti ovládal v letech 2014 až 2019 Daeš či Islámský stát, jednou z mála spojek – zastupovala v Damašku také USA a jiné státy Evropské unie - západního světa s tímto rozvráceným koutem zeměkoule. A tam si zažila hodně horkých chvilek. V Česku, ale i v Sýrii, obdržela za svou službu některá významná vyznamenání.

„Slyšela jsem o tom. Třeba Cyril Svoboda způsobil, že mi přišel papír, že jsem ambasador na věky. Nicméně ten současný návrh mi nedává moc smysl, protože nevím, k čemu by to bylo, a proč se tím zabývat. Z té hodnosti totiž skutečně neplyne vůbec nic. U mě je to ještě pikantnější. Jde o celkem paradoxní situaci, protože jsem nadále velvyslankyní v Damašku do doby, než můj nástupce předá pověřovací listiny. To je sice bizarní, ale podle protokolu,“ řekla ParlamentnímListům.cz.

Historie možné křivdy

Jak nám sdělil další zdroj napojený na „Černín“, tak by to bylo celkem ponižující zvláště u velvyslanců, kteří od konce služby na ministerstvu zahraničí působí ve veřejných funkcích a prostoru. Za lidmi, kteří si často v diplomacii vydobyli skvělé renomé, jakoby pak nic nebylo. Jde o jména jako právě Eva Filipi, Michael Žantovský, Martin Stropnický, Martin Palouš a další. „Odebírat zákonem dosažené hodnosti nemá obdoby v diplomacii jiných států, ale ani v bezpečnostní či akademické sféře,“ podotkl zdroj.

Jak ještě napsala ParlamentnímListům.cz Wernerová ze „zamini“, tak: „Na druhé straně rozumíme, že takové znění by mohlo vést k pochybnostem, zda se bývalí velvyslanci mohou nechat oslovovat či mohou být představováni s takovým titulem jako exvelvyslanci, bývalí velvyslanci, případně s přívlastkem emeritní. Za účelem rozptýlení takových obav ministerstvo zahraničních věcí nemělo problém s pozměňovacím návrhem, podle něhož se úprava zániku diplomatické hodnosti vypustí. Ponechána zůstane pouze úprava „snížení“ diplomatické hodnosti jako sankce za druhé písemné napomenutí za porušení služební kázně během jednoho roku.“

Ale k faktům. Ve vládním návrhu zákona, jenž byl doručen poslancům v polovině dubna 2024, a kterým se měl měnit zákon o zahraniční službě, je mimo jiné výslovně napsáno: „Přiznaná diplomatická hodnost zaniká s ukončením služebního nebo pracovního poměru v ministerstvu…“ A zajímavost. Nejdéle sloužící český poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda a člen předsednictva hnutí ANO Radek Vondráček právě zmíněnou pasáž následně ve svém pozměňovacím návrhu proškrtali. Takže odebírání hodností se nekoná.

Nakonec je třeba zmínit, že za vládní agendu zahraničních styků a pozměňování zákonů s ní spojených nese zodpovědnost ministr Jan Lipavský. Je to za rok čtyřicetiletý analytik a manažer informačních technologií v bankovnictví. Vystudoval bakalářský obor teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Českou pirátskou stranu opustil po roztržce Pirátů s vládou. Velká část Pirátů ho proto považuje za zrádce. Ve funkci zůstal jako nezávislý.